Mozková příhoda podruhé: co zjistili vědci, že mrtvici předchází? Pomůže akupunktura, nebo čínské baňky?

Autorka: Erika Hájková

V minulém článku o známých i méně známých rizicích mozkové mrtvice jsme si povídali o tom, jak se na cévní mozkové příhody dívá tradiční čínská medicína. Dnes si povíme něco o tom, jak se z pohledu TČM mrtvici dá předcházet i co pacientům po mrtvici pomáhá.

Abychom se orientovali, pojďme se nejprve podívat na to, jaké jsou nejčastější příčiny mrtvice z hlediska TČM. Mimo důležité obecné poznatky o roli jater a sleziny, které jsme uváděli minule, můžeme rozlišit zhruba šest nejčastějších příčin mrtvice podle TČM. Tímto směrem se pustili lékaři v Číně, kteří na téma mrtvice v roce 2013 uskutečnili zajímavou studii.

Tradiční medicína ve vědecké studii

Čínská vědecká studie sledovala 226 pacientů, kteří byli přijati do nemocniční péče s rozvinutým stavem mozkového iktu. Pacienti byli podrobeni jak klasickým vyšetřením západní medicíny, včetně počítačové tomografie a/nebo magnetické rezonance. Současně byli ovšem vyšetřeni metodami čínské medicíny (vyšetřením z pulzu a dalšími technikami). Účelem bylo zjistit, jaké stavy podle čínské medicíny mohou být varovnými příznaky blížící se mrtvice.

Vědci zjistili, že z hlediska čínské medicíny byla u těchto akutních pacientů téměř vždy přítomná takzvaná stagnace neboli stáza krve, téměř vždy byla také přítomna škodlivina, označovaná terminologií TČM vítr. Velká většina pacientů měla také syndromy, charakterizované výskytem takzvaného hlenu v organismu. Zhruba polovina případů pak vykazovala škodlivý oheň, případně prázdnotu qi (čchi). O něco méně případů mělo prázdnotu jin a s tím spojený přílišný nárůst jangu.

Asi nepřekvapí, že jde o stavy, které i podle tradičních spisů způsobují cévní příhody. A to jak ty srdeční, tak mozkové. Současně mohou ale způsobovat množství dalších zdravotních problémů. Takže se na ně a na to, co s nimi, či co dělat, aby nevznikly, pojďme podívat trochu hlouběji.

Jak souvisí stagnace a mrtvice?

Stagnace, čili stáza podle TČM, je stav, kdy v těle něco neproudí. Nejčastěji (nejprve) nastává stagnace energie čchi (stagnace qi). Stagnace čchi způsobuje často bolesti, tlak a napětí, zkrátka nepohodu. Bolest se objevuje a mizí, případně se stěhuje. Klasický „západní“ lékař na nás většinou nic nenajde, případně bolest označí za bolest psychického původu, nalezne únavový syndrom či „fibromyalgii“ (co to je, to je ovšem problém samo o sobě námět na článek, ve věci jsou často jiné problémy).

Dlouhodobá stagnace čchi pak způsobuje stagnaci krve – stagnace krve podle TČM se může projevit za prvé bolestí. Bolest je na rozdíl od stagnace qi přesně lokalizovaná, spíše pichlavá, ostrá, může se zhoršovat v noci a pacient má často nafialovělý jazyk, někdy i pleť – je také zodpovědná za ztuhlost a bolestivost kloubů, která se u pacientů s mrtvicí často objevuje. Stagnace krve se také může projevit vznikem různých „shluků“, které ovšem často mají souvislost i s vlhkostí. Ze západního hlediska se jedná právě o nemoci cév a srdce, spojené se zvýšeným cholesterolem, vysokým tlakem, případně tvorbou trombů, plus často o různé polypy, myomy, cysty, hemeroidy, případně zhoubné a nezhoubné nádory.

Stagnací qi (čchi) – obecně řečeno – trpíme, pokud jsme unavení, vyčerpaní, stresovaní a špatně jíme. Prevencí stagnace qi je tedy obecně zdravý životní styl, což ovšem v západním a „čínském“ smyslu nemusí vždy korelovat, jak jsme o tom psali i minule.

Zdraví podle čínské medicíny

Pro zdravý životní styl podle TČM je extrémně důležité chodit brzy spát a mít nějaký prostředek psychohygieny (meditace, deníky, tanec…), který nás příliš nevyčerpává (v tomto je otázný například běh, který mnoha lidem pomáhá se stresem i rozhýbat čchi – vhodný je ale spíše běh vědomý, například qi running, spíše než výkonnostní sport).

Stagnace krve se může objevit také v případech, kdy máme krve málo, resp. je špatné kvality, což je stav, označovaný čínskou medicínou jako prázdnota krve. Pro správné složení krve potřebujeme své tělo dostatečně vyživit, což je opět převážně věc sleziny – a tedy jídelníčku, brzkého odchodu do postele a vyvážení intelektuální aktivity a sledování obrazovek pobytem v přírodě a prací rukama.

Jak stagnace qi (čchi), tak stagnace krve se samozřejmě léčí také bylinami, akupunkturou a cvičením qigong. To vše je ideální zavést preventivně – tedy dokud nám (alespoň z hlediska „západního“) nic není. I proto je důležité pravidelně navštěvovat praktika TČM.

Vítr, který přivane mrtvici

Pojďme ke druhé škodlivině, kterou vědci v Číně potvrdili u pacientů, a která se u mrtvice pravidelně vyskytuje. Škodlivý vítr podle TČM samozřejmě není jen „vítr“, jak si ho představíme v přírodě, ačkoli si asi každý umí představit, že ve větrném počasí se často nastydne, případně zná někoho, komu samotný vítr způsobuje různé fyzické či psychické problémy. Vítr by se dal obecně charakterizovat jako prudká změna podmínek. To je ovšem takzvaný vnější vítr.

V našem těle ovšem může působit i vnitřní vítr – chaotické procesy v organismu, které blokují jeho normální fungování. U mrtvice jde často o jaterní vítr, který vznikne na podkladě prázdnoty energie (jangu) a především jinových, výživných složek jater a ledvin. Je to právě tento jaterní vítr, co je podle teorie TČM zodpovědné jak za ztrátu vědomí při mrtvici, tak za časté hemiplegie a hemiparézy (ochrnutí na polovinu těla či obličeje).

Další patogeny při mozkové příhodě

Škodlivý vítr málokdy vznikne sám o sobě. Častěji je doprovázen některým dalším problémem či problémy, který či které způsobí, že se vítr zvedne v organismu. Nejčastější jsou hlen, horkost či oheň a prázdnota čchi. Ano, na ty všechny také narazili ve zmiňované čínské studii.

Všechny tyto patogeny vznikají tam, kde je na jednu stranu málo energie čchi a výživných složek, kterým říkáme jin nebo jinové složky – a na druhou stranu v něm vzniká škodlivé horko a/nebo stagnující tekutiny vytvářejí takzvanou vlhkost, posléze hlen.

Prevence mrtvice? (Nejen) teplé snídaně!

V hrubých obrysech tedy pro prevenci tohoto stavu a tím prevenci mrtvice podle TČM platí, co jsme psali již výše o stagnaci – a co vlastně píšeme pořád. Pro zdraví je důležité hýbat se, chodit brzy spát, umět zvládat stres a zahlcení a jíst pravidelně teplá jídla. V létě můžeme samozřejmě trochu ubrat a zařadit něco svěžího – třeba čerstvou zeleninu – a také jemně hořkou chuť, pročišťující horkost a svlažující tělo, třeba salát. Dobrou službu nám udělají i studené a štiplavé potraviny, třeba máta. Až na výjimky bychom ale stále měli snídat teplé jídlo (snad úplně nejlepší je kaše z obilnin).

Tím nechceme říct, že podobná doporučení představují samospásnou metodu. Jde spíše všeobecné směřování, které nás postupně naučí žít v souladu se sebou samým i přírodou kolem. Protože ale snad nikdo z nás není stoprocentně v pořádku a vyladěn na svou vlastní přirozenost, obvykle v nás vzniká energetická nerovnováha, případně nemoc, kterou už musíme řešit s praktikem TČM.

Praktik může předepsat kromě akupunktury, o níž bude řeč dále, masáže a cvičení, a také různé byliny a houby, které slouží jako prevence rozvoje mrtvice a dalších kardiovaskulárních onemocnění.

Jako extrémně důležité pro zdraví mozku se jeví i užívání „čínských“ hub – třeba kombinace hericium a coriolus, kterou seženete v rámci houbové výživy. Houby je ovšem třeba užívat dlouhodobě, připravte se spíše na měsíce a roky než na týdny. I při krátkém užívání ovšem hlásí klienti například zlepšení koncentrace.

Hericium je houba, kterou si studenti často pořizují na období písemek a zkouškových, protože jim pomáhá se soustředěním, ale často i se zažíváním, rozhozeným nepravidelným jídlem a stresem.

První pomoc při mrtvici: Záchranka i bodnutí do špiček prstů

A co dělat, pokud nás či někoho v okolí mrtvice postihla? O první pomoci jsme si povídali na našem Facebooku na Světový den mrtvice. Jde o jednoduchý zásah, který může zachránit život: kromě samozřejmosti, kterou je zavolání rychlé záchranné služby, je třeba napíchat postiženému špičky všech prstů na nohou i rukou a vymačkat několik kapek krve. Nemusíte na to mít akupunkturní jehlu – docela stačí obyčejná jehla na šití. Snížíte tím – aspoň podle orientální medicíny – tlak v cévním systému, což pomůže postiženému místu.

V případě postižení (parézy) obličeje se napíchne i apex obou uší. Apex najdeme tak, že boltec ucha jakoby „přeložíme“ napůl směrem k obličeji. Apex je nejvyšší bod tohoto „přehybu“ a současně nejvyšší bod ucha.

Rehabilitace po mozkové příhodě: baňkování i akupunktura

A méně bezprostředně po události samé? Pro pacienty, rehabilitující po mrtvici, je velmi dobrou pomocí akupunktura, případně baňkování. To se v asijských zemích používá pro nápravu stavu po mrtvici již tradičně.

Baňkování v tradiční čínské medicíně spočívá v tom, že se na kůži přiloží baňky s hrdlem o průměru několik centimetrů, z nichž se buď pomocí hořícího smotku látky, nebo moderní vakuovou pumpou odsaje vzduch. Vzniklý podtlak pak stimuluje kapiláry, v daném místě se zvýší průtok krve.

Za předpokladu, že krev v kapilárách stagnuje, se jejich stěny obvykle poškodí a vzniká modřinka. Někdy se dokonce předem kůže napíchne, čímž se dostane pod tlakem trochu krve na povrch a tím se odvede z těla horkost a rozhýbá se krevní stáza. Tato nepříjemně znějící procedura sice někdy bolí, ale umí poměrně zásadně stimulovat jak tok krve, tak hojivé procesy v organismu.

Proč studie nefungují, když to v praxi jde?

Jak baňkování, tak akupunkturu dokonce zkoumaly v souvislosti s rehabilitací po mrtvici mnohé vědecké studie a meta-analýzy studií západního typu. Zajímavé je, že výrazně lepší výsledky, než samotné západní postupy, mají čínské léčebné metody v menších studiích, které se týkají například jen dílčích symptomů (postižení hybnosti horní končetiny, motorických dysfunkcí, poruchy polykání, parézy obličeje, nespavosti, deprese a zhoršení kognitivních funkcí – a tak dále). Velké studie o celkovém zlepšení stavu někdy vycházejí přesvědčivě a jindy ne.

Důvodů pro tento zvláštní stav může být mnoho, včetně metodiky daných výzkumů. Nejpravděpodobnější ale je, že komplexní léčba technikami čínské medicíny se trochu vzpírá principu dvojitě slepých studií. Pacienti jsou totiž rozřazováni do kontrolních a léčených skupin bez ohledu na syndromy a další diagnostická kritéria čínské medicíny. Rozhodně ale v běžné praxi terapeuti hlásí, že pacienti po mrtvici, kteří své rehabilitační úsilí doplní čínskou medicínou, vykazují dobré výsledky při návratu ke zdraví.