Boom zelených potravin: Co říká čínská medicína? Měli bychom na jaře zařadit zelený detox? Co je lepší – plevel, nebo potravinové doplňky?

Autorka: Erika Hájková

Regály virtuálních i skutečných obchodů jsou plné „zázračných“ superpotravin. Nejznámější jsou snad různé zelené potraviny, o nichž se tvrdí, že jde o všelék: chlorela, spirulina, čaj matcha a zelený ječmen. Lékaři a lékárníci se na podobné snahy často dívají skepticky a o „zelené cesty ke zdraví“ se vede tak trochu boj.

Podívejme se na ně trochu jinou optikou: pohledem našeho těla, jak o něm učí tradiční čínská medicína. Z jejího hlediska je každá potravina lékem – a současně nám každá může ublížit. Co říká o superpotravinách? A potřebujeme je?

Dýně nad chlorelu?

Farmaceutka a známá propagátorka zdravé výživy Margit Slimáková si v článku pro časopis Praktické lékárenství stýská, že se chlorela často prodává s halasným vytrubováním vysokého obsahu proteinů a aminokyseliny tryptofanu, jako kdyby to bylo něco extra speciálního.

Tryptofan přitom obsahují všechny potraviny, které obsahují bílkoviny, třeba ořechy nebo maso. Tolik tryptofanu jako denní dávka chlorely nám poskytne třeba polévková lžíce nepraženého dýňového semínka – které stojí pětkrát méně, případně si ho můžeme zcela zdarma vypěstovat na zahradě.

Živiny a jejich teorie: sisyfovský úkol

Čínská medicína může oběma znesvářeným stranám nabídnout třetí pohled. Pohled, který zahrnuje tisíciletou zkušenost s fungováním lidského organismu a vlivů různých potravin na něj. Potravin jako celků, nikoli jejich jednotlivých součástí typu živin.

Což má své výhody. Kombinace živin v různých potravinách s dalšími chemickými látkami v nich obsažených a naším metabolismem, ročním obdobím i místem, kde žijeme, jsou totiž tak složité, že pro proniknout do tajů metabolického zpracování potravin je vážně sisyfovský úkol. Neboli: Můžeme se dlouho dohadovat o tom, jaké konkrétní účinky na nás dané živina má, ale bez dlouholetého zkoušení na obrovských statistických vzorcích se nikam nedostaneme.

Čínská medicína vychází ze zkušenosti

Naproti tomu, čínská medicína nabízí přesně tuto zkušenost, týkající se celých potravin. Ví, na základě stovek až tisíců let klinické praxe, co ta která potravina skutečně způsobuje – podle toho, v jakém stavu je náš organismus.

Tuto zkušenost navíc porovnává s čínskou „přírodní“ filosofií a naukou o energetickém působení potravin, která z této filosofie vychází. Tak nám dává vodítko, jak a kdy přesně máme (a nemáme) danou potravinu užívat. Vodítko, ověřené přesně tím, co nám na západě chybí – dlouhými lety a obrovským množstvím pacientů.

Ohledně potravin populárních v moderní době (jako je třeba právě chlorela) nebude ani čínská medicína mít přesné informace – něco podstatného však může odvodit z dosavadních znalostí, především o konzumaci čerstvých zelených rostlin a mořských řas.

Všechny potraviny jsou léčivé

Jedno je záhodno říci na začátek: Že čínská medicína umí přizpůsobit jídelníček danému jedinci a prostředí v zásadě znamená, že všechny potraviny jsou „super“, protože všechny jsou léčivé. A všechny jsou také škodlivé. Pokud je užíváme nesprávně.

Samozřejmě, že obecně vzato máme jíst jídlo co nejvýživnější. Podle stavu svého těla a ročního období i panujícího počasí však musíme pružně určovat, jaké jídlo je pro nás vhodné.

Ezoterika, nebo pozorování přírody?

Číňané v medicíně používají rozdělení světa i našeho těla a duše na pět kvalit – elementů, či též hybatelů. Z nich je jaro pod taktovkou dřeva, respektive obráceně: dřevo představuje kvality jara a jemu odpovídajícího životního období, dětství.

Čínská filosofie se může zdát exotická nebo „ezo“-tická. Ve skutečnosti je prostě popisem fungování přírody kolem nás. Nemůžeme popřít, že pokud „předepisujeme“ potraviny na základě „čínského“ modelu těla a jeho složek, funguje to.

Na jaře je všude zeleno

Růst, rašení, nově začátky, rozpínavost, život, změna, snění, rozhodnost, vztek. To vše jsou dílčí kvality, tvořící obraz hybatele dřeva. Jaro je obdobím mladé zeleně a zelená je také barva hybatele dřeva. Nepřekvapí nás, že žluč, obsažená ve žlučníku, který spolu s játry je fyzickou „výspou“ hybatele dřeva v našem těle, je také (žluto-)zelená.

Také nepřekvapí, že když už zelené výhonky raší úplně všude, je jaro nejvhodnější dobou na konzumaci zelených potravin. Naše těla jsou součástí přírody a obvykle je pro ně dobré to, co je v daném období a na daném místě k dispozici.

Pozor na zachlazené trávení

Takže „spásat osení“ je na jaře určitě prima. Jen si musíme dát pozor na stav vlastního těla, hlavně zažívání. Jakékoli čerstvé zelené potraviny jsou totiž z hlediska čínské medicíny jin – a tedy sice výživné, často také pročišťují horkost, ale jsou studené.

Platí o nich totéž, co o čerstvé zelenině. Tedy, že i kdyby v nich bylo obsaženo látek skutečně mnoho, bez fungujícího trávení a metabolismu si naše tělo žádné živiny nevezme a neuloží a jsou nám úplně k ničemu.

Sbírejte i české „zelené zázraky“!

Dost podobné je to s řasami. Ty jsou důležitým zdrojem minerálů, v čínské medicíně se používají k doplnění energie ledvin, ale jsou chladné povahy a bývají složité na trávení. Proto je ideální je konzumovat povařené, pokud se zrovna nenacházíme někde v teple.

Co se týče zelených doplňků, jaro je pro ně dobrá doba, zásadní je ale neužívat je dlouhodobě. Potom mohou v našem systému udělat pořádný „hokej“. O čemž si řekneme více v příštím článku, kde si podrobně rozebereme i účinky možná nejslavnější „zelené“ potraviny, řasy chlorely.

Kromě toho, všem fanouškům zelené, kteří na to mají čas, bychom na jaře doporučili také sběr běžného českého plevele: kopřivy, bršlice, medvědí česnek, jetel, pampelišky i popenec z některé čisté louky či vlastní zahrady nám udělají výbornou službu. Jejich výhodou je, že je budeme konzumovat zcela čerstvé.