Pět živlů, pět prvků. (Ju gatsu mikka / CC BY-SA 3.0)
Autorka: Erika Hájková
Už jsme v našich textech narazili na to, že v čínské medicíně, ale i filosofii existuje zásadní kategorie pěti hybatelů (někdy nazývané také elementy nebo prvky). Jde o onen známý „pentagram“ čínské medicíny.
Většinou to bývá jediné, co lidé, kteří s TČM dosud nepřišli do styku, někde zahlédli. Tedy s výjimkou klasické jin-jangové monády, kterou si tak rádi dávali hipíci na trička! Co to ale vlastně znamená? Co jsou to, ti hybatelé? Jsou to reálné síly, s nimiž je třeba počítat? Proč je jich pět? Máme se snad bát, když tvoří pentagram? A především: k čemu nám mohou vůbec být?
Jak souvisí pentagram s moderní fyzikou?
Odpověď na poslední otázku nám půjde lépe, když nejdřív trochu pochopíme myšlenkovou konstrukci, jíž staří Číňané k elementům dospěli. Čínské filosofické myšlení postupuje v jakési pyramidě od jednoty k (nekonečnému) množství: jednota stojí na počátku a zcela „dole“, nebo nejpozději, je náš hmotný svět.
O tom, jaké má tahle myšlenka vztah třeba k filosofii řecké, zase někdy jindy. Také někdy jindy o tom, že vlastně stejně uvažuje moderní fyzika, třeba když mluví o počátcích našeho vesmíru. Ale to odbočujeme.
Jsou posvátná geometrie čáry?
Možná nejpovědomější bude takový koncept někomu, kdo je aspoň trochu obeznámen s posvátnou geometrií, což je stará věda, kterou v našem kulturním prostoru provozovali už židovští kabalističtí učenci a egyptští kněží, abychom zmínili alespoň ty nejznámější. Nejde ale o žádné „čáry“. Tedy, pokud jsou ve věci čáry, pak hlavně ty na papíře.
Posvátná geometrie skutečně vychází z geometrie, kterou jsme se všichni s kružítkem učili na základní škole. Jen dělení prostoru pomocí kružnic a čar dává do filosofických (a praktických) souvislostí.
Pět hybatelů jako kvality
Velmi podobně to má čínská filosofie: vidí kategorii jednoty, kategorii dvou polarit (jin a jang, o nichž jsme se už bavili). Pak se z této dvojnosti narodí kategorie tří polarit – nebe a země, mezi nimi člověk, který je pozoruje a žije s nimi. A tak dále.
Jedním „krokem“ je kategorie pěti hybných sil, pěti „příchutí“ čchi, které jako jakési „prvky“ či spíše kvality, tvoří koloběh energie čchi v přírodě. A samozřejmě i v člověku, který je její nedělitelnou součástí. Pětka je také číslem, které dává věcem povahu prostorovou a časovou: jsou buď nahoře, dole, vlevo, vpravo, nebo uprostřed. Proto v Číně existuje pět světových stran a ne čtyři, jako u nás.
Proč pět a ne čtyři
Ono my jsme v Evropě vůbec zvyklí na čtyřku. Kdo je zvyklý pracovat s elementy evropské tradice, často vnímá čtyři – oheň, vodu, zemi a vzduch. Dvojice dvou polarit. Méně už se ví, že i evropská tradice obsahuje element pátý, éter, který všechny věci oživuje a cyklicky jimi proudí – skoro jako čínská čchi!
Pětka a pentagram jsou číslem takzvané „kvintesence“, tedy základní esence všech věcí, traduje se, že obsahuje skrytý klíč k životu.
Mohli bychom se dohadovat, že třeba proto je čínských elementů pět a ne čtyři. S jejich pomocí totiž pracujeme s hmotným světem v jeho cyklických časových proměnách a zaměřujeme se na jeho funkci, nejen na jeho vzhled. (Nejde tedy mimochodem o nějaké ďábelské pentagramy. Ty jsou postavené na špičku, převracejí řád přírody na hlavu. Takže pentagram „obyčejný“ je úplně v pořádku). Klasické čínské spisy o tom říkají:
„Pět prvků je látkou (hmotou) jin-jangu, jin-jang je čchi (energií) pěti prvků energie bez hmoty by se nemohla ustálit, hmota bez energie by se nemohla pohybovat.“ [1]
Původ – šamani nebo jiné civilizace?
Můžeme se dohadovat, důvod proč je čínských prvků pět však jistě nejspíš nepoznáme. Původ čínského učení o pěti elementech se totiž ztrácí v mlhách času. Hledat ho můžeme u dávných mýtických císařů, nebo prastarých šamanů, či jiných civilizací – jak kdo chce.
Pro nás se vynořuje z mlhy už jako kompletní systém, který můžeme leda přijmout. Vědecky se zatím dokázat nedá, ačkoli už existují vědecké články třeba na téma pěti elementů a složení našich buněk.
Jak to funguje
Jisté je jen to, že funguje v léčebné a preventivní praxi. Představuje totiž způsob, jak dosáhnout rovnováhy v našem těle i životě. A to je hlavní důvod, proč bychom se jím měli zabývat, i pokud jsme laici a nebaví nás ani čínská filosofie, ani historické nauky.
Všechno v běhu našeho života, včetně času samotného, totiž „teče“ přes pět energetických kvalit, vyjádřených hybateli. Rok začíná na jaře (dřevo), přes horký vrchol léta (oheň) a vyrovnaný sklizně v létě pozdním (země) se dostává do období třídění, schraňování a uvadání (kov) a posléze hlubokého klidu zimy (voda) – z něhož se z pečlivě kovem vytříděných semen narodí v dalším cyklu další jaro, nový život.
Lze vysvětlit jin a jang počítačovou teorií?
Současně se samy hybatelé skládají z jin-jangových „bitů“. Pro ty, kteří nejsou obeznámeni s počítačovým světem dodejme, že bit je základní jednotka počítačové informace u běžných počítačů (ne u těch kvantových) – je to zjednodušeně řečeno „chvílek“, jehož obsah může být buď nula, nebo jedna. Pomocí těchhle malých potvůrek fungujeme všude, od Facebooku po kalkulačky. A hybatelé mají zase takové „jednotky“ jin a jang, které je definují.
Hybatelé tedy nejsou tak úplně „síly“, ačkoliv každému z nich například přísluší různý typ pohybu energie čchi, který bychom už „silou“ nazvat mohli. Jsou to spíše různé „kvality“. Stejně jako u jin a jangu se na ně dá všechno rozdělit. Chuti jídla. Orgány lidského těla. Smyslové orgány. Barvy. Roční období.
Co musí znát laik
A tak dále a dále. Kdo chce, nechť nahlédne do přiloženého přehledu, pocházejícího ze skvělých Základů čínské medicíny Vladimíra Anda. [1]
Pro člověka obecného je nejdůležitější znát, jak se hybatelé přiřazují k ročním obdobím, jaká k nim patří chuť a jaký orgán v našem těle. Protože to nám umožňuje se správně stravovat s využitím osmeré osnovy (i o ní už byla řeč), která nám zase dá pohled na to, jak jsme na tom ve vztahu k okolnímu prostředí my sami.
Dva důvody, proč znát pět hybatelů
Pokud tohle ovládneme a skutečně uvedeme do praxe, získáme jistý a spolehlivý základ k tomu se udržet ve stavu dynamického zdraví.
Pokud jsme s fungováním těla a prostředí podle hybatelů obeznámeni a trochu se vnímáme, jasně totiž vidíme, kde se vychylujeme z rovnováhy a víme také, jak to napravit. Často tak jednoduše, jako že si uvaříme určitý typ čaje nebo polévky a ne jiný – nebo jako pan Džang-džung-ťing uvaříme knedlíčky.
Příklad: stravování na jaře a naše játra
Tedy prakticky řečeno: na jaře vím, že jsou jaksi „z definice“ energetické kvality, která převládá, nejaktivnější játra. Proto je to období plné nadšení, kdy se čchi má přirozenou tendenci rozpínat a to s sebou přináší nové nápady, nové začátky a spoustu vitality. Všechno bují a raší. Na svá játra si ale musíme dávat mimořádný pozor, podporovat je správnými potravinami – nejlépe klíčky, potravinami zelené barvy, správně použitou kyselou chutí.
Kyselá chuť totiž svírá. To ví každý, kdo někdy jedl samotný citron. Také stahuje dovnitř a dolů – a tím tvoří přirozenou protiváhu jaterní čchi, která se má tendenci rozpínat nahoru a pryč. A často to s tím rozpínáním trochu přežene. Pak může následovat stav „vyhoření“, kdy jsme vyčerpaní a bez energie. Tomu všemu chceme předejít.
Játra ale také můžeme mít různě zanesená. Potom nám hrozí stagnace energie čchi v těle, spojená s různým napětím, bolestmi, depresemi, PMS a dalšími potížemi.
Do třetice může v nevyživených játrech vznikat horkost, případně může vznikat i jinde v těle ze stagnace jaterní čchi.
Jak kouzlit v souladu s přírodou
O všech těchto věcech si budeme ještě tady na uptcm.cz hodně povídat. Na tuto teorii navážeme hned článkem o podzimu a zimě. Můžeme také doporučit rádiový seriál Barevný svět, který UPTČM pomáhá připravovat na rádiích Color a Hey.
Pro začátek ale stačí vědět, že známe-li pět energetických kvalit čínské medicíny a umíme-li zacházet s proslaveným „pentagramem“, nestáváme se černými mágy. Můžeme ale „kouzlit“ doma a v kuchyni pro zdraví sebe a své rodiny. Protože se dostáváme do souladu s rytmem přírody kolem nás. A jinak zdravý být prostě nelze.
Poznámka: [1] Ando, V.: Klasická čínská medicína – základy teorie, díl I, 9. české vydání, Svítání, 2014.
Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM) prosazuje právo pacientů na svobodnou volbu výběru metody léčby. Jsme toho názoru, že pacient má právo zvolit si i šetrné, přírodní, nebo celostní metody léčby, mezi něž tradiční čínská medicína bezpochyby patří. Může si je však zvolit pouze tehdy, pokud jsou součástí balíčku dostupné zdravotní péče. Začlenění tradičních medicín do systému většinově poskytované konvenční péče podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).
Kdyby stávající systém zdravotní péče odpovídal výrazně více osobním potřebám občanů, ani UPTČM by si nemuselo dávat práci udržovat se při životě, ale protože tomu tak není, jsme tu pro obyvatele České republiky i celé Evropské unie, kteří tradiční medicínu využívají.