Unie příznivců Tradiční čínské medicíny
UPTCM
Legenda tvrdí, že se vynález knedlíků odehrál za jedné mimořádně tuhé zimy. (Pixabay)

Nečekaný zimní lék. Kdo vynalezl knedlíky? Osmerá osnova – základ efektivní léčby stravou


Autorka: Erika Hájková

Věděli jste, kdo vynalezl knedlíky? Že by Praotec Čech? Ale kdeže. Byl to čínský lékař, učenec jménem Džang Džung-ťing (Zhang Zhongjing v čínském přepisu pinyin). Tento velikán čínské medicíny žil v letech 150-219 našeho letopočtu, v samém závěru panování dynastie Chan.


Jak knedlíkem přeprat omrzliny

Legenda tvrdí, že se vynález knedlíků odehrál za jedné mimořádně tuhé zimy, kdy lidé trpěli na omrzliny a nemoci z chladu. Pan Džang vzal skopové maso a byliny a tím vším naplnil malé placičky těsta, které poté uvařil v páře.

Skopové maso je podle čínské medicíny horké povahy a sladké chuti. Doplňuje životní energii čchi, ale i obecně jangové složky těla, také krev a rozptyluje chlad. Zahřívajícím účinkům knedlíčků pomohl Džang Džung-ťing ještě bylinami (jakými, to historie nedochovala) a metodou vaření v páře, kdy se jang, teplo a energie, dostaly hluboko do jídla.


Zhang zhongjing – základní kámen čínské medicíny

Takže knedlíky jsou vlastně lék! Bavíme se samozřejmě o čínských knedlíčcích, nikoli o českém knedlo-vepřo. Zvláště pak ne v případě, že jíme knedlíky kupované v supermarketu a připravené z konvenční mouky, které v sobě opravdu mnoho jangu ani živin nemají.

O knedlících si řekneme ještě více jindy, kdy přidáme i recept na pravé čínské knedlíčky ťiao-c (jiaozi) s masem, případně bylinami. Právě tak se časem budeme věnovat Džang Džung-ťingově monumentálnímu dílu, které známe pod pojmenováním Šang-chan lun (Shang han lun), neboli Pojednání o zranění chladem.

Šang-chan lun je základní dílo, týkající se epidemií takzvaných „chladných“ nemocí, tedy těch epidemických nemocí, které způsobuje chlad v lidském těle.


Poklad čínské diagnostiky: osmerá osnova

Teď bude řeč o jiném vynálezu pana Džanga, a sice takzvaném pa-kangu (bagang), neboli osmeré osnově. Ta je, stejně jako učení o trajektorii prostupu účinků chladu do těla skrze šest drah, údajně jeho příspěvkem světu.

Musíme vzít ovšem v potaz, že se bavíme o době dva tisíce let před naší současností. Navíc o době, která těsně předcházela pádu dynastie a období válek. Džangovy spisy samy se ztratily a známe je z pozdějších opisů.

Osmerá osnova je každopádně poklad. V našich textech zde se s ní ještě mnohokrát setkáme. Je totiž základním diagnostickým „sítem“, které nám umožní, zjistit, jak na tom je naše tělo. To může být užitečné například proto, abychom věděli, co jíst!


Jak si pomoci stravou

Stejně jako pan Džang, i my si můžeme pomoci potravinami. Možná nebudeme potřebovat pomoc proti omrzlinám – zimy jsou poslední dobou příliš teplé. Zato třeba epidemie civilizačních nemocí je něco, čemu můžeme stravou výtečně předcházet.

I pokud jsme zdraví, měli bychom přizpůsobit své stravování okolnímu prostředí, jeho povaze a charakteristikám, včetně ročního období. Tím více platí, že bychom to měli dělat, pokud zdraví nejsme.


Co je to zdraví?

A nezapomeňme, že zdraví je dynamický stav rovnováhy s okolním prostředím. Tedy, zdraví je něco jako jízda na skateboardu nebo na koni, při níž musíme neustále citlivě přenášet „váhu“ naší pozornosti tam, kde hrozí vychýlení.

Také je dobré si připomenout, že nemoc z čínského hlediska se zdaleka nerovná fyzickým symptomům, ale právě energetické a funkční nerovnováze, která jim předchází. pokud máme fyzické symptomy, platí ještě mnohem více, že svému stavu stravou můžeme prospět nebo ublížit.


Jak funguje osmerá osnova

Pa-kang, tedy osmerá osnova, je skutečně „osnova“ útku na tkalcovském stavu naší pozornosti. Skládá se z osmi kategorií, do nichž můžeme zařadit svůj stav (nebo i stav pacienta v ordinaci čínského praktika). Díváme se, zda to, co se děje, je:



Povrch vs. nitro

Povrchové stavy jsou stavy, v nichž se nemoc či nerovnováha nedostala dovnitř organismu. Typicky si je můžeme představit například jako stav, kdy jsme se prochladili a je nám zima, kýcháme, bolí nás svaly nebo ztrácíme energii. To je stav, kdy chlad přemohl naši obrannou energii wej-čchi a napadá „nejpovrchovější“ dráhy našeho těla. O tom, které to jsou, si povíme více jindy, až si budeme povídat o systému drah a takzvaných oddílů.

Naopak vnitřní stavy často bývají pozdější stádia epidemických nemocí, nebo nemoci chronické povahy. I chronické nemoci, mimochodem, mohou být, a často jsou, způsobeny z energetického hlediska vnější škodlivinou! Ta se v nás usadí. Možná o tom už vůbec nevíme. Případně se kombinuje s vnitřní nerovnováhou. Typické je to třeba u revmatismu.


Efektivní boj s nemocí pomocí bagang

Proč je důležité vědět, jestli je nemoc v povrchu našeho těla? Jednoduše proto, že v tom případě můžeme povrch bylinami otevřít a nemoc vypudit ven.

K tomu, abychom to udělali efektivně, ale musíme vědět, jakou má povahu – zda to, co do nás proniklo, bylo horké nebo chladné. Podle toho si totiž vybereme spíše byliny či potraviny, které zahřívají, nebo chladí – a současně rozptylují čchi a otevírají povrch.


Komplikace dnešní doby

Situaci nám trochu komplikuje fakt, že jak chlad, tak vnější horko v nás obvykle vyvolají takzvanou vnitřní horkost. Tedy, kdybychom to přeložili trochu do moderní západní řeči, imunitní reakci organismu, potažmo zánět.

Navíc žijeme v komplikované době. V dobách Džang Džung-ťingových bylo jednoduché si v zimě vsadit na zranění chladem. My ale máme přetopená obchodní centra v zimě, a naopak klimatizované kanceláře v létě, a můžeme mít proto obojí, kdykoli.


Plnost vs. prázdnota

V každém případě se u podobných epidemických nemocí vždycky bavíme o „něčem“, co do nás „vleze“. Je proto nasnadě, že jde o škodlivinu, která vyvolá stav plnosti. Zkrátka, kromě své vlastní energie máme v sobě ještě něco navíc, co tam být nemá a čeho se musíme zbavit.

Důvod, proč do nás (nebo na nás) ono „něco vlezlo“ je ale obvykle v tom, že nám něco jiného chybělo. Například dostatek obranné energie wej-čchi, nebo obecně takzvané řádné čchi. Případně jakékoli jangové složky těla.

Tento nedostatek, to je naopak stav prázdnoty. Chybět nám mohou také výživné, jinové složky těla, nebo konkrétněji například složky krve. Pak hovoříme o prázdnotě jin nebo krve. Prázdnota navíc sama může způsobit nemoc (a taky to dělá, zvláště u nás, podvyživených a přetažených obyvatel Západu). Prázdnotu musíme „řešit“ tím, že doplňujeme a vyživujeme, případně rodíme tekutiny nebo čchi. Jak prosté, Watsone!


Jin vs. jang

Jin nebo jang jsou obecné kategorie, dvojice protipólů, o nichž už jsme mluvili. Vždycky jsou k sobě ve vzájemném vztahu. Jin je vždy to chladnější, temnější, ženštější, šťavnatější, klidnější, „nočnější“, a jang naopak to aktivnější, horké, mužské, denní, světlé – a tak dále.

Jako jin nebo jang tedy můžeme klasifikovat i ostatní kategorie osmeré osnovy. Prázdnota bude jin, zatímco plnost jang, a tak podobně. Nicméně, u jinjangové „nitky“ osmeré osnovy nás zajímá především to, jaký je stav z obecného hlediska.


Pro efektivní léčbu stravou je nutné znát svůj stav

Osmerá osnova je zcela základní pohled na realitu těla a duše. V praxi bude komplikovanější než v našem základním příkladu s chladem. Téměř všichni včetně malých dětí totiž máme konstituční tendence nebo chronické nemoci, které samy mají svoji klasifikaci podle pa-kangu. Tak se nám třeba může kombinovat vnitřní prázdnota čchi a krve s vnějším chladem, který do nás pronikl. A ještě jiné, mnohem komplikovanější zašmodrchance.

Obecně je dobré, abychom znali svou konstituci, tedy to, jak jsme původně „vystavěni“, i svou chronickou patologii. Na jejím základě pak můžeme sami analyzovat svůj stav podle osmeré osnovy a vybrat si potraviny a byliny, které nás podpoří. To vše v závislosti na tom, co se zrovna děje kolem a s námi.

No, ale knedlíčky ťiao-c, ty si můžeme dát vždycky. A zvláště na podzim a v zimě. Doma i v restauraci – některé čínské restaurace se na ně specializují. Zahřejí a potěší na těle i na duši!

Je vidět, že Džang džung-ťing byl opravdu velikán čínské medicíny.



Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM)

Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM) prosazuje právo pacientů na svobodnou volbu výběru metody léčby. Jsme toho názoru, že pacient má právo zvolit si i šetrné, přírodní, nebo celostní metody léčby, mezi něž tradiční čínská medicína bezpochyby patří. Může si je však zvolit pouze tehdy, pokud jsou součástí balíčku dostupné zdravotní péče. Začlenění tradičních medicín do systému většinově poskytované konvenční péče podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Kdyby stávající systém zdravotní péče odpovídal výrazně více osobním potřebám občanů, ani UPTČM by si nemuselo dávat práci udržovat se při životě, ale protože tomu tak není, jsme tu pro obyvatele České republiky i celé Evropské unie, kteří tradiční medicínu využívají.