Nález outkovky pestré na Vysočině, 2024. (Se svolením B.K.)
Analytický komentář
Absurdní příběh české a unijní byrokracie, která byla (jak soudní procesy ukazují) zneužita proti občanům ve prospěch koho?
Po letech sledování soudních sporů mezi společností Pragon a českým Ministerstvem zemědělství o prodej doplňků stravy z léčivé houby outkovky pestré si kladu oprávněný dotaz na adresu českých úřadů: „Před čím jste ochránili daňové poplatníky, kteří financují chod vašich úřadů, zákazem a soudními spory v případě Coriolu?“
Outkovka pestrá, latinsky Coriolus versicolor, je dřevokazná chorošovitá houba z čeledi Polyporaceae, běžně se vyskytující nejenom v našich lesích a zahrádkách, ale prakticky po celém světě v tropickém, subtropickém i mírném pásmu, především na odumírajícím dřevě.
Lékařka, bylinkářka a autorka knih MUDR. Alena Hamplová o houbě rozsáhle pojednává na svém osobním blogu, kde o outkovce píše: „Je používána po staletí v mnoha částech světa jako skvělé léčivo se silnými protibakteriálními, protivirovými a protinádorovými účinky. Je to jedna z nejprobádanějších medicinálních hub.“
U houbařů oblíbená Šumavská houbička o ní ve svých video-blozích dokonce hovoří jako o „nejléčivější houbě na rakovinu a chřipku“.
Dnes již existují nejenom pěstírny, ale také laboratoře, které z léčivky vyrábějí doplňky stravy. Tento levný a poměrně účinný „dar přírody“ přirozeně silně konkuruje patentovaným syntetickým lékům.
Jak dnešní státní byrokracie žádá, bylo pro prodej doplňků stravy z outkovky pestré třeba získat povolení. V ČR tyto doplňky stravy prodává několik firem, jednou z nich je Pragon, která sehrála v kauze Coriolus významnou roli.
Pragon v roce 2006 získal povolení od Ministerstva zdravotnictví a odborný posudek Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o nezávadnosti produktu. Do prosince roku 2013 doplňky firma volně prodávala českým občanům a výrobky byly využívány také terapeuty tradiční čínské medicíny.
V roce 2013 se údajně z mateřské dovolené vrátila do práce na Ministerstvu zdravotnictví úřednice Anežka Sixtová, která podle dostupných informací zaznamenala, že byl Coriolus zapsán do orientačního katalogu „nových potravin“ CAFAB. Podrobněji se budeme katalogu věnovat níže v článku.
Úřednice Oddělení hygieny práce a pracovního lékařství, pravděpodobně nevědoma si vydaného posudku SZÚ a povolení úřadem, ve kterém pracuje, obeslala Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) dopisem, v němž zmiňuje, že by bylo třeba prodej Coriolu zakázat – rozumějme na základě jeho zápisu v katalogu.
A inspekce SZPI začala konat.
Provedla kontroly u několika prodejců doplňků stravy, ale pouze společnosti Pragon vydala oficiální dokument, v němž zakázala prodej doplňků z Coriolu. Přestože jim prodejce ukázal na místě během kontroly atest i povolení k prodeji od ministerstva, SZPI nedbala předložených dokumentů a po dobu šesti let trvala na zákazu prodeje.
Považme, že až po třech letech soudních sporů došel soud v červnu 2017 k závěru, že katalog CAFAB je pouze orientační dokument a není pramenem práva. Zapsání Coriolu jako „nové potraviny“ do katalogu neruší povolení prodeje vydané ministerstvem a povolení je nadále platné.
Nevěděla Sixtová, že její úřad prodej povolil a vydal potvrzení o nezávadnosti výrobku? Nevěděla ani, že katalog není pramenem práva? A dále potom nevěděl ředitel SZIP Petr Cuhra o povolení ministerstva (které bylo inspekci předloženo, sic!) a nevěděl, že katalog je právně nezávazným dokumentem orientačního charakteru a nemůže zrušit vydané povolení?
Soud sice v roce 2017 zrušil zákaz prodeje vydaný SZPI, ale inspekce zákaz prodeje protahovala ještě další dva roky. Zrušen byl až v červenci 2019.
Zasažena ušlým ziskem a z obav, že podobné „nezákonné zákazy“ budou někteří zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví a SZPI v budoucnosti opakovat, se rozhodla společnost Pragon žalovat ministerstvo a inspekci o náhradu škod způsobených vydaným zákazem. V žalobě se brání proti „nezákonnému zásahu“ a proti údajnému „poškození podnikání a finanční ztrátě“.
Firma musela podle žaloby stáhnout výrobky z prodeje, ukončit objednávky od dodavatelů a přestat prodávat v době, kdy prodej výrobků z Coriolu tvořil významnou část jejich produktového portfolia.
Během soudního procesu také položila obžaloba hypotetickou otázku, v čí prospěch úřady jednaly, když zakázaly prodej nezávadného výrobku z houby, která v Evropě přirozeně roste po staletí.
Právní zástupce ministerstva se ohradil proti nařčení, že zaměstnanci ministerstva jednali na popud farmaceutické korporace. „Ohrazujeme se proti tvrzení, že ministerstvo jedná na zakázku. Pro takové nařčení by musely být předloženy tvrdé důkazy,“ řekl Mgr. Zdeněk Tesner.
Zákaz prodeje byl soudně zrušen, produkty se volně prodávají, ale soudní spor o náhradu škody pokračuje. Podle posledních informací má soudní znalec nacenit vzniklou škodu, která se podle zdrojů redakce bude pohybovat ve výši přesahující 40 milionů korun.
Pokud opomeneme nezákonné jednání úředníků, kteří se ani nevyznají v zákonech nebo si nejsou vědomi povolení vydaných jejich vlastním úřadem, můžeme uvažovat nad dopady zákazu na zdraví občanů, kterým bylo znemožněno upevňovat homeostázu díky těmto doplňkům, ušlý zisk státu z daně z příjmu z prodeje těchto produktů a podlomení důvěry podnikatelů ve fungování státních úřadů.
Jak uvedl před soudem zástupce žaloby: Kde je právní jistota pro podnikatele, když ministerstvo vydá atest a povolení k prodeji, a poté jeho úředníci podnikají nezákonné kroky k jeho zákazu?
Byrokratická odysea katalogu „potravin nového typu“ je příkladem dobrého záměru, který byl nakonec použit úplně na něco jiného. Katalog byl od počátku součástí snahy potlačit v Evropské unii šíření geneticky modifikovaných organismů (GMO).
Ty měly být označeny jako „potraviny nového typu“ a měla být rovněž podrobně přezkoumána jejich zdravotní nezávadnost. Jenomže některé úředníky napadlo, že do regulací přidají poučku, že veškeré potraviny, o jejichž prodeji neexistuje záznam datovaný před 15. květnem 1997, budou zapsány do katalogu CAFAB jako „nové potraviny“.
A tady začíná příběh kauzy Coriolus, v níž sehrály právě české úřady značně destruktivní roli, a to i na mezinárodní, resp. evropské úrovni. Jak se postupně během soudních jednání ukazuje, došlo k zamlčování informací a nezákonným postupům, které poškodily prodejce i spotřebitele hned v několika zemích.
Podle načrtnutého scénáře někdo vznesl dotaz, zda náhodou není Coriolus versicolor (houba po staletí rostoucí a využívaná v Evropě) potravinou nového typu a zda není třeba prověřit její účinky.
A tak úředníci dali hlavy dohromady a začali pátrat po nějakých záznamech o tom, zda byla houba nebo výrobky z ní prodávány v Evropě před 15. květnem 1997. A nic nenašli. Podle obžaloby však toto pátrání probíhalo pouze v omezeném kruhu a ve formátu, kdy se jeden státní úřad dotazoval druhého: „Máte o tom nějaké záznamy?“ Tedy obžaloba tvrdí, že úřady nepátraly na trhu a neptaly se firem, ale jen se navzájem dotazoval jeden státní úřad úřadů v dalších zemích.
Když uvážíme, že skartační doba je často 10 let, není pravděpodobné, že by některé evropské úřady takové dokumenty měly v roce 2006, kdy byl dotaz vznesen, reálně k dispozici. Navíc uvažme také to, že před rokem 1997 ani nedocházelo k procesům schvalování uvádění potravin na trh. Prostě se prodávalo a případné problémy se řešily operativně.
Jak tedy z rozumu věci vyplývá, snaha úřadů byla víceméně bláhová.
Dopadlo to tedy tak, že úřady nic nenašly.
Společnost Pragon u soudu uvedla, že úředníci ministerstva 6. ledna 2014 zapsali Coriolus (pdf) do takzvaného mezinárodního Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF).[3] To mohlo mít podle jedné ze stran obžaloby negativní důsledky na situaci prodeje Coriolu v dalších zemích unie.
Skrytý problém a pověstné eso v „soudním mariáši“ vynesla obžaloba v podobě záznamů, které ukazují, že úřad českého Ministerstva zdravotnictví obdržel místopřísežné prohlášení a kopii obchodních záznamů, ukazujících, že se v Evropě s produkty z Coriolu obchodovalo už před byrokratickým milníkem 15. květnem 1997.
České ministerstvo během komunikace s úřady evropských států podle obžaloby zatajilo existenci těchto dokumentů a také existenci vydaného povolení a atestu k prodeji doplňků stravy z Coriolu.
To pravděpodobně vedlo i německé úřady k zákazu prodeje a následnému soudnímu sporu, který byl však časově drasticky kratší než v ČR a skončil pokutou 200 000 eur pro německé státní úřady.
Další, kdo se do byrokratické blamáže zachytil, bylo Bulharsko, které prodej Coriolu taktéž zakázalo, a tamní prodejci se pokoušejí pochopit, co se děje a radí se s evropskými kolegy jak mají postupovat. Úřady je údajně tlačí k tomu, aby uznaly že je Coriolus potravinou nového typu a prošly byrokratickým kolečkem, kterým by pro prodej této nové potraviny získaly povolení. Což by eventuálně mohlo stát i několik milionů, utracených za odpovídající studie.
Pokud to shrneme, úředníky nezajímá, že je produkt bezpečný, že jej občané chtějí užívat a kupují ho, že, pokud je nám známo, neobjevil se reálný problém po jeho konzumaci. Podstatné pro úřady je, že byl název houby „zapsán“ do katalogu „nových potravin“, a to samotné je údajně jádrem celého problému, který je podle všeho pouze byrokratickou konstrukcí a ve skutečnosti neexistuje.
Produkty z Coriolu se dále prodávají, houba vesele roste na české Vysočině, na Šumavě, v Německu i v Bulharsku. Šumavská houbička o ní natáčí videoblogy a státní úředníci zůstávají beztrestní.
Po této opravdu rychlé retrospektivě se sluší opět položit otázku jménem daňových poplatníků, kterým ústava zaručuje, že moc je v jejich rukou, že tuto moc pouze přenášejí na své zvolené zástupce. „Před čím jste ochránili daňové poplatníky, kteří financují chod vašich úřadů, zákazem a soudními spory v případě Coriolus? V čí prospěch jste konali? Zajímá vůbec vládu a zákonodárce, co se děje na ministerstvech?“
Do všech výše zmiňovaných dokumentů měl autor článku možnost nahlédnout a ověřit jejich obsah. Některé z nich jsou do článku vloženy formou hypertextového odkazu.
V době zákazu Coriolu působili na ministerstvu a SZPI: ministr zdravotnictví MUDr. Martin Holcát, MBA; hlavní hygienik MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D.; ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Stanislav Wasserbauer; vrchní ředitel Sekce kontrolní a právní ÚI SZPI Ing. Martin Klanica.
Poznámky:
[1] Co je Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF)? Jednoduše každý členský stát Evropské unie (EU) je do systému zapojen. Každý stát vybral jeden státní úřad, který je do systému zapojen. Více…
Aktuální hlášení v RASFF k potravině Coriolus versicolor k 31. 7. 2023 naleznete zde. POZOR: Systém RASFF omezuje z neznámého důvodu přístup veřejnosti a firmám k celé historii zápisů. Občanům je systémově omezeno časové období, ve kterém mohou hlášení prohledávat. Systém ukazuje notifikace pouze dva roky zpětně.
Článek původně vyšel na stránkách deníku The Epoch Times. (zdroj)
Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM) prosazuje právo pacientů na svobodnou volbu výběru metody léčby. Jsme toho názoru, že pacient má právo zvolit si i šetrné, přírodní, nebo celostní metody léčby, mezi něž tradiční čínská medicína bezpochyby patří. Může si je však zvolit pouze tehdy, pokud jsou součástí balíčku dostupné zdravotní péče. Začlenění tradičních medicín do systému většinově poskytované konvenční péče podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).
Kdyby stávající systém zdravotní péče odpovídal výrazně více osobním potřebám občanů, ani UPTČM by si nemuselo dávat práci udržovat se při životě, ale protože tomu tak není, jsme tu pro obyvatele České republiky i celé Evropské unie, kteří tradiční medicínu využívají.