Podzimní deprese: Realita nebo výmysl? Jak jí předcházet podle čínské medicíny?

Autorka: MUDr. Ludmila Bendová

Představujeme další díl z cyklu pořadů o čínské medicíně. Nyní čítá již přes sto dvacet pokračování a vysílaly jej minulé dva roky rádia Color a Hey každé pondělí v rámci pořadu Barevný svět.

UPTCM na pořadech skrze své příznivce a podporovatele organizačně spolupracovalo. Představují přesně to, co si klademe za cíl: jednoduchým způsobem vysvětlují základní principy čínské medicíny. A přidávají důležité praktické tipy pro každého, kdo chce s pomocí čínské medicíny udržovat své zdraví.

V textu níže se dozvíte:

• proč nám léky na navození dobré nálady mohou „vykrást“ játra,

• co jíst na podzim, abychom byli zdraví,

• jak se liší podzimní dieta pro horkokrevné a zimomřivé osoby,

• kdy nám na podzim světlo pomůže a kdy spíše uškodí,

• zda existuje podzimní deprese,

• jak se čínská medicína dívá na souvislost podzimu, deprese a orgánů plic a tlustého střeva,

• jaké jednoduché cvičení nám pomůže posílit obranyschopnost,

• proč nepít zázvorový čaj stále.

Padající listí se usazuje vždy na kořenech. Až světem zavládne klid, pocítíme ho, ale než se naše smysly utiší, bude to trvat dlouho. - Čínské přísloví

Pomalu se blíží opravdový podzim – s plískanicemi, studeným počasím a čím dál kratšími dny. Příroda se vrací po létě jangové aktivity opět do fáze jinového útlumu - zimního odpočinku. Konec jednoho ročního cyklu umožní začátek dalšího. Je třeba dopřát klidu, odpočinku a pak bude z čeho začínat pro nový vzestup energie. Moderní lidé však žijí spíše hlava nehlava, zima léto stále stejně hekticky. Kde brát a nekrást…? To už je české rčení, neboť odpočinek v zimě zpravidla nerespektujeme…

Jak na počínající depresi

Co se týká podzimu, dělí se lidé na dvě kategorie: ty, kteří ho zbožňují a ty, kteří ho nemohou vystát. Těch druhých je obvykle většina. Řada lidí dnes dokonce mluví o něčem, čemu přezdívají „podzimní deprese“. Nemluvíme zde o těžkých duševních chorobách, to už jsou katastrofy, vrcholky ledovců, které byly dlouho skryty pod hladinou vědomí.

Hovoříme o těch úplných počátcích, tam kde to nenápadně začíná – protože podle čínské medicíny je nejdůležitější prevence. Bohužel západní medicína neuznává deprese z vyčerpání ani přirozenou léčbu odpočinkem a regenerací, natožpak léčivou dietu na deprese. Většina západních lékařů (i pacientů) spíše vyznává životní heslo Michala Davida: „Já chci žít nonstop…“

Nebuďte zlodějem vlastních jater

A pak jednou dojde ke krachu… „kde brát a nekrást?“ Čínský lékař by řekl nekrást z vlastních zásob. Můžeme si totiž léky dodat umělé mediátory dobré nálady, serotonin, epinefrin a další v chemické podobě ale pak je otázka, zda nekrademe zásoby detoxikační energie z jater (které musí nakonec vše odbourat) což se nám jednou může i vymstít.

Samozřejmě zde nemluvíme o těžkých stavech, kdy jsou silné léky nutné, ale o působení na samotné počátky nemoci. A jsme opět u čínské medicíny, která říká, že vše začíná ve středu – orgány středu nám totiž v době zdraví vyrábí více serotoninu a dalších působků, než mozek.

Tenhle zázrak se může odehrát díky správnému složení bakterií ve střevě – to čemu říkáme zdravý mikrobiom. Jenže nejde o stroje ale biologickou tkáň, která se může unavit a potřebuje péči i odpočinek a také správnou stravu, zejména vlákninu.)

Co by měli jíst zimomřiví, co horkokrevní, a co všichni?

Podzimu odpovídá prvek kov a orgány plic a tlustého střeva s vývody nosu se sekretem hlenů. Jenže matkou kovu je země. A jsme opět u orgánů středu! Takže na podzim je vhodné podpořit svůj střed tím co právě dozrává. Země je kulatá a její plody rovněž! Dozrává ovoce ale i dýně hokkaido, zelí, kapusta, tuřín, ředkve, vodnice atd.

Na podzim je třeba sladké a lehce pálivé chuti zejména u osob zimomřivých. Pokud si zeleninu udusíme na oleji či ghí (přepuštěném másle) na podkladu osmahnuté kurkumy a zázvoru se špetkou koriandru a černého pepře, tak si nejen pochutnáme ale zároveň posílíme svou imunitu i proti nádorům.

Naopak osoby horkokrevné by měly na podzim jíst více strouhané ředkve či vodnice nebo tuřínu se špetkou křenu a strouhaného zázvoru, případně si mohou přistrouhat do směsi i jablka.

U všech osob se vyplatí dlouhé vývary z kostí zvířat, která se mohla svobodně pást venku nebo z kostí „moře“ tedy z mořských řas například Laminarie digitata, která výborně ulevuje zahlenění stejně jako pálivá chuť. Do vývaru je dobré přidávat dřevokazné houby jako je šitake (Lentinus edodes) nebo jidášovo ucho či hlívu ústřičnou. Obsahují totiž betaglukany, které přirozeně posilují imunitu. Naši předkové věděli, proč je polévka grunt!

Světlo? Ráno ano, večer ne!

Jako součást přírody se člověk vyvíjel statisíce let a v té době, kdy byla tma, prostě odpočíval a spal. Je to snad jen sto let, kdy si můžeme svítit, jak je libo, a někteří tak pracují v noci a spí minimálně, takže pálí svou svíčku rezerv z obou stran…

Na druhé straně lze některé deprese léčit silným osvětlením – což se už využívá i na psychiatriích v Čechách. Takže ráno nezapomeňte na silné světlo žárovky s plným spektrem jako má sluníčko. Nakonec to je náš největší léčitel. Je-li to možné, vystavujte se mu co nejvíce zejména v zimním a podzimním období.

Psychiatři nevědí…

Nadarmo psychiatři píší články, v nichž vysvětlují, že podzimní depresi věda nezná. Že prý jde maximálně o splín či náladovou „rozladu“. Jenže vykládejte o vědeckých pojmech člověku, který je přetažený a je mu mizerně! Najednou se mu nic nechce, nejraději by celý den prospal, nechutná mu jíst, má mizerné zažívání, má pocit, že nic nemá smysl, nebo se dostavují úzkosti a strachy. Pravda, i psychiatři přiznávají, že již existující depresívní poruchy se na podzim obvykle horší. Příliv pacientů kulminuje někdy v listopadu. Prý se deprese dělí na ty, co se horší na podzim – a ty co se horší na jaře. Proč tomu tak je, nevíme. Tedy, oni nevědí.

… čínská medicína vidí propojení

Čínská medicína se dívá na věci trochu jinak. Vnímá člověka jako celek, tvořený tělem, psychikou, energií a duchem, který tělo oživuje. A tento celek zapadá do celku přírody i vesmíru, neboť je jeho součástí. Jaký div, že západní věda našla stejné mediátory dobré nálady u člověka i primitivních jednobuněčných živočichů!

I tito drobečkové cítí pohodu či nepohodu. Naštěstí jsou již emoce přiznány i němým tvářím, našim bráškům a sestřičkám v kožíšcích, tedy zvířatům. Ve skutečnosti to není překvapující, protože ve vesmíru stejně vše souvisí se vším. Světe div se, když se v celém vesmíru vyskytují stejné prvky Mendělejevovy soustavy prvků.

Vše souvisí se vším – a podobné s podobným. Ne vždy striktně racionálně, spíše funkčně. Odtud vliv příliš dlouho a příliš intenzivně prožívaných emocí či stresu na vnitřní orgány, a naopak poruchy vnitřních orgánů, které se projevují psychickými potížemi.

Poruchy orgánů podzimu podle čínské medicíny mohou vytvářet depresivní terén, například tak, že smutek souvisí s plícemi i tlustým střevem. Oba orgány totiž slouží k tomu, aby naše tělo zbavovaly odpadních produktů – toho, co nám již neslouží. Podobně je energie kovu napřená k tomu, rozhodnout, co je podstatné a užitečné a čeho je nutné se zbavit. A to i v rovině psychické. Jenže když něco končí či to již nemáme, přirozeným pocitem je melancholie. Dokonce i když jde o to, co nám nesloužilo k dobrému.

Jak může praktik odhalit depresi předem?

Připomeňme zde také již v mnoha předchozích dílech zmíněný fakt, že čínská medicína pracuje s nemocí mnohem dříve, než se objeví tělesné problémy. Léčit nemoc ve fázi, kdy jsou zasaženy fyzické orgány, připadá čínskému lékaři stejně pošetilé, jako kovat zbraně po vypuknutí války. S metodami diagnostiky lze problémy odhalit mnohem dříve, ve stádiu, kdy je nerovnováha pouze na úrovni vnitřní energie.

Taková nerovnováha může být znát třeba jen na pulzu, kde ji zkušený praktik odhalí. Může se ale projevit na fyzickém těle – třeba ekzémy, specificky ekzémy na rukou nebo ramenou, podél akupunkturního meridiánu plic. Kůže je totiž orgánem, který rovněž přináleží kovu. Čínská medicína popisuje stavy, kdy se takovéto ekzémy objevují u truchlících pozůstalých. Dalším projevem nerovnováhy kovu může být třeba astma, které se zhoršuje v brzkých ranních hodinách – ty jsou totiž „zasvěceny“ kovu. Podle orgánových hodin jsou mezi třetí a pátou aktivní plíce a hned po nich, od pěti do sedmi, tlusté střevo.

Kdo chce znát, musí studovat…

Celá problematika je ještě složitější – jako všechno v přírodě, i všechny hybatele jsou propojeny složitými způsoby, kterým přezdívá čínská medicína cyklus rození a cyklus ovládání. Jsou dokonale logické a vskutku odpozorované z přírody.

Ale pochopit je vyžaduje hlubší studium! Zájemce odkazujeme na možnost studia tradiční čínské medicíny. Třeba v 1. škole tradiční čínské medicíny, která nám ostatně pomáhá tento pořad připravovat. Studium začíná v listopadu a zaručeně vás zaujme natolik, že podzimní splíny snadno zaženete.

Dýchejme pro zdraví

Pro nás ostatní možná postačí vědět, co dělat pro to, abychom svůj kov udrželi ve zdravé rovnováze. Některé rady jsou zkrátka záležitostí zdravého rozumu. Ono vůbec celá čínská medicína je kromě znalostí akupunktury, diagnostiky a dalších technik založena právě na „zdravém selském rozumu“.

Tak je nám asi jasné, že bychom se měli na podzim teple oblékat či chodit dříve spát. Co už by nás možná nenapadlo, je důležitost zdravého dýchání. Málokdo z nás doopravdy využívá k dýchání sval k tomu určený – bránici. Uvedeme ji do chodu tak, že si při nádechu dáváme pozor, abychom dýchali do břicha a rovnoměrně roztahovali dutinu břišní především do boků. Nadechujeme se nosem, vydechujeme buď také nosem, nebo rychleji a výrazněji ústy.

Dvě či tři minuty podobného dýchání po ránu v posteli dovedou doslova zázraky. A přes den, pokud nám dochází energie, stačí deset či dvacet podobných nádechů čerstvého vzduchu. Doplnit je můžeme i malým cvičením – při nádechu rozpažíme a mírně zakloníme hlavu. Jako bychom rozbalovali a natahovali celé tělo. Při výdechu se předkloníme a necháme celý vršek těla i paže uvolněně viset k zemi. Rozumí se samo sebou, že v tom případě musíme stát. Pokud sedíme, třeba v kanceláři, a nemůžeme vstát, stačí se trochu schoulit v židli a ruce dát křížem přes hrudník.

Jak podpořit obranný štít

Plíce také řídí obrannou energii – čínsky wej-čchi. Jinými slovy jsou zodpovědné za naši imunitu. Jak můžeme imunitě pomoci, a jak jí naopak neprospíváme? Kromě výše zmíněného spánku, oblečení a dýchání ubližují naší wej-čchi také přílišné setrvávání ve smutku, příliš dlouhé oplakávání ztrát nebo neustálé vracení se k smutným událostem.

Každodenně pak můžeme plíce a jejich energii podpořit především jídlem. Na podzim se doporučuje zařadit potraviny mírně štiplavé chuti – ideální jsou například cibule, česnek, pórek, nebo ředkve, které navíc mají uvnitř obvykle bílou barvu. Bílá, barva mlžných rán, je barvou podzimu a podporuje energii plic. Vůbec všechny bílé potraviny jsou na podzim skvělé, třeba květák našim plicím a tlustému střevu prospívá, ačkoli mírně nadýmá.

Přidejte si k němu koptský kmín – ajowan (Trachyspermum amni). Štiplavá chuť do našeho těla přivádí energii, a navíc rozbíjí energetické bloky, čili stagnace. Pomáhá i trávení. Rozptyluje nejen energii, ale také hlen všeho druhu, proto je ideální v počátcích nachlazení. V tomto směru je nekorunovaným králem všech koření čerstvý zázvor a další koření jako majoránka, tymián nebo oregano.

Zázvorový čaj si nechejme pokud na nás leze viróza, není dobré ho pít denně. Podle čínské medicíny otevírá póry a pomáhá vypotit chlad i virózy. Nadměrné pocení ale oslabuje naši obranu.

Tento obranný štít bychom měli mít na úrovni fyzické, ale i psychické. Pečlivě si vybírat, co do svého těla, života a psychiky pustíme a co nikoli, protože nám to neslouží. Takový je mimo jiné úkol elementu kovu. Pokud se ho zdárně zhostíme, uděláme maximum pro své zdraví na podzim.