Tři tipy pro dětské zdraví z ordinace TČM pediatry

Autorka: Erika Hájková

Mezinárodní den dětí je skvělou příležitostí, jak se podívat na téma TČM a děti. Mnoho lidí, kteří s čínskou medicínou nemají zkušenosti, se mylně domnívá, že TČM pro děti není. Opak je pravdou.

Pediatrie čínské medicíny je odvětví, rozvíjející se systematicky už minimálně tisíc čtyři sta let. Existují speciální bylinné směsi pro děti, stejně jako další léčebné postupy přizpůsobené jejich stále se vyvíjejícím tělíčkům.

O tom, jaké je používat TČM v praxi pediatra jsme si povídali s pediatričkou MUDr. Zuzanou Vančuříkovou, která se věnuje TČM a homeopatii.

Paní doktorko, proč jste přidala ke své praxi TČM?

Prostě proto, že to bylo praktické – existuje řada obtíží, s nimiž jsem jako pediatr mohla dělat jen málo, zato s TČM je řešíme celkem rutinně.

A co je tedy takový typický problém, s nímž za vámi rodiče dětí docházejí?

Řečeno obecně, asi prevence. Často řešíme, jak postupovat při změně stravy u nejmenších s kolikami a podobnými stavy, jak se připravit na imunitní zátěž, například na očkování. Mnoho lidí neví, že když se stravou, bylinami a dalšími technikami správně vyladí organismus, výrazně snižujeme pravděpodobnost, že po očkování dojde k nežádoucí reakci. Ačkoli vyloučit to samozřejmě nejde. Řada dětí dnes také dochází se sklony k alergiím. Ekzematiků je hodně.

TČM umí spravit dětské atopické ekzémy?

Paušálně se to říct nedá. Někdy to jde dobře, někdy je to obtížné. Jsou děti, u nichž je to o potravinách a nalezení správné stravy. Někdy jde o horkost, která v těle zůstala po virózách, nebo také právě po očkování. Když ji dostaneme z těla ven, je vyhráno. Jinde jsou to složitější otázky psychiky a dalších věcí…

Jsou u vás běžnou denní náplní práce i další autoimunitní onemocnění?

Ano, třeba revmatoidní artritidy, které se s vyrážkami pak kombinují. Takové děti jsou často neklidné, špatně spí, mají zažívací potíže, horké, suché, šupinaté ekzémy. Někdy jsou tyto symptomy už trochu překryté klasickou léčbou a dopátráme se jich postupně.

Dalo by se říct, že v poslední době narostl počet případů nějakého onemocnění, s nimiž děti chodí?

Například je zajímavé, že dětičky a hlavně pak samozřejmě rodiče, na niž je to „vyřešit“, často řeší refluxy, tedy vracení potravy po jídle – je jich mnohem víc než jich bývalo. Hodně to souvisí se stavem jater, tedy podle TČM.

Jinak samozřejmě dušnosti, horní cesty dýchací. Jak si asi všichni rodiče všimli, nemocnost v téhle sezóně byla katastrofa. Ale upřímně, nemocnost třeba poté, co dítě nastoupí do školky, je klasika. Řešíme to pořád a jednou z věcí, v níž s rodiči býváme úspěšní, je jak vyladit imunitu dítěte, abychom se vyhnuli častému podávání antibiotik.

Třetí takovou kategorií, kterou bych vypíchla, jsou trávící potíže, těch je poslední dobou taky hodně a asi vždycky bylo – děti hodně přicházejí s nechutenstvím, špatným trávením, sklonem k průjmům. Psychogenní zácpa je téma, které tak časté nebývalo a teď je jí najednou hodně. Také dost často řešíme pomočování – jde o celkové dozrání systému, především, ale nejen ledvin.

Řešíte ve své ordinaci i nějaké těžší stavy?

Občas se objeví péče o děti hypotonické, tedy bez správného svalového tonu. Tam nám často pomáhá kombinace Vojtova metoda – akupunktura a dětská masáž tuina, spíše než třeba byliny.

Z poslední doby si také vybavím obrnu brachiálního plexu (problematická hybnost horních končetin či jejich částí, často vznikající u problematického porodu, pozn. red.), nebo třeba parézu facialis (obrnu lícního nervu, pozn. red.) – s tou často chodí buď malé děti po boreliózách, nebo dorostenci, cirka dvanáct, třináct let, kteří se často hůř oblečou a někde prostě prochladnou.