Autorka: Erika Hájková
V pondělí, před týdnem, jsme „oslavili“ Světový den boje proti mrtvici, ve středu jsme si prostřednictvím moderního „svátku“ zase připomněli další metlu moderní společnosti - vysoký tlak. Obojí spolu nerozlučně souvisí. Nejen z pohledu západní, nám lépe známe medicíny, ale i z pohledu medicíny orientální a čínské.
V článku se dozvíte?:
Že přes půl miliardy lidí vůbec neví, že trpí vysokým tlakem.
Jaký smutný rekord drží Česko v oblasti zdraví cév.
Že v Británii za posledních dvacet let narostl počet mrtvic mezi mladšími ročníky o závratných 67%.
Jak podle vědců souvisí stres, dlouhá pracovní doba a riziko mrtvice.
Jak z hlediska TČM funguje hormonální antikoncepce.
Proč hormonální antikoncepce z hlediska TČM nemůže být zdravá a musí zvyšovat riziko mozkové příhody.
Jak játra udržují průchodnost organismu a proč je to zásadní pro zdraví.
Jaká je role sleziny při udržování zdraví cév a krve.
Čím si slezinu můžeme vyvést z rovnováhy i pokud žijeme takzvaně „zdravě“.
Jak je důležité nedělat nic (a co to je).
Hypertenze a mozková příhoda: celosvětový problém i rekordní Česko
Hypertenze i mozková příhoda představuje narůstající problém. Hypertenze se celosvětově týká asi 1,28 miliardy lidí mezi 30 a 79 lety, což není zanedbatelné číslo. Téměř polovina z nich (46%) navíc podle dat Světové zdravotnické organizace o tom, že trpí vysokým tlakem, vůbec neví. Právě vysoký tlak přitom představuje jeden ze zásadních rizikových faktorů pro rozvoj jak srdečního infarktu, tak právě cévní příhody mozkové (čili iktu).
Ten představuje nejčastější neúrazovou příčinu lidského úmrtí a na druhou až třetí příčku se ve vyspělých zemích řadí jako příčina úmrtí obecně. Česká republika přitom drží smutný rekord, neboť je u nás incidence iktů asi dvakrát vyšší než v jiných takzvaně vyspělých státech.
Mozková mrtvice stále častěji u mladších
Co se týče cévní mozkové příhody, vůbec není pravda, že se týká pouze lidí starých, obézních a žijících klasickým „špatným“ životním stylem, který zahrnuje přejídání, špatnou kvalitu stravy, přílišné solení, málo pohybu či nadměrnou stimulaci různými návykovými látkami (kouření, alkohol). Ačkoli samozřejmě všechny tyto životní zvyky nikomu ke zdraví nepomohou.
Například incidence krvácivých mozkových příhod (čili mozkových infarktů) stoupla podle této studie mezi populací Spojených států amerických mezi lety 2004 a 2018 docela strmě, o 11%.
Přitom rychleji rostl počet krvácivých mozkových příhod mezi populací mezi mladšími lidmi do 65 let, než u starší populace nad 75 let – a podle klasického vnímání mrtvice a krvácivých stavů mozku jako nemoci starců by tomu mělo být opačně. A to se nacházíme pořád v letech před Covidem – a přidruženými problémy.
Británie tento vývoj potvrzuje a přidává i data o dalších formách iktu: podle studie, prováděné necelých dvacet let na vzorku necelých sto tisíc obyvatel v kraji Oxfordshire, stoupl mezi lety 2002 a 2018 počet mozkových mrtvic mezi mladšími ročníky pod 55 let dokonce o závratných 67%, přičemž počet mrtvic ve starším věku sice také rostl, ale „pouze“ o nějakých 15%.
Hlavní faktor mozkové příhody? Stres
Britská studie přitom zdůraznila mezi faktory zvyšujícími riziko mozkové mrtvice stres a rychlé pracovní tempo: největší nárůst se totiž objevoval u vzdělanějších lidí, pracujících na manažerských a dalších kvalifikovaných pracovních postech. Současně konstatovala, že „klasické“ příčiny mrtvice, které bývají hledány v životním stylu a stravě, svou roli hrály rovněž.
Stres je obecně snad příčinou číslo jedna všech nemocí v naší společnosti. Nejde přitom jen o stres spojený s rychlým životním stylem ve vyspělých zemích. Naopak – o souvislosti stresu a onemocnění vysokým tlakem a následnou mozkovou příhodou bychom mohli spekulovat i v zemích rozvojových.
Celé dvě třetiny lidí trpících na hypertenzi se totiž nachází v zemích s nízkými či středními příjmy na hlavu (často označovaných za země „rozvojové“). Současně se v rozvojových zemích podle analýzy dostupných studií mnohem častěji objevuje mozková příhoda u lidí pod 45 let věku – je to mezi 19 a 30%, zatímco v zemích takzvaně vyspělých bylo podle této studie stále „jen“ něco pod 5% případů u lidí pod pětačtyřicet.
Zda jsou tato čísla způsobená stresem, těžkou prací, nemožností žít při relativně nízkých příjmech zdravě, přejídáním, podvýživou, či obojím, to z těchto studií zatím neplyne. Nejspíše půjde o komplex všeho zmíněného. Co ale zjistit můžeme, je jak nám v zemích tzv. vyspělých ubližují některé technologie, vynalezené pro naše vlastní pohodlí.
Hormonální antikoncepce jako faktor mozkové mrtvice?
Nemluvíme teď jen o katastrofálním nedostatku pohybu mezi populací, který vede k mnoha civilizačním chorobám. Málo zmiňovaným faktorem je třeba krajně „uživatelsky příjemná“ hormonální antikoncepční pilulka pro ženy. Studie, prováděné od sedmdesátých let do prvních let nového tisíciletí, konstatovaly značně zvýšené riziko mozkové příhody či infarktu pro uživatelky hormonální antikoncepce. Týkaly se ovšem starších forem antikoncepčních pilulek, v nichž byly přítomny vyšší dávky hormonů.
V současné době tedy v západní medicíně převažuje názor, že antikoncepce riziko mozkové příhody nijak fatálně nezvyšuje, pokud žena netrpí migrénou, nemá rodinnou historii tromboembolie, nebo současně nekouří (pak jsou čísla velmi nepříznivá). Je to ale celá pravda?
Je „pilulka“ (už) neškodná?
Pro ty, kdo se dívají na svět skrze optiku principů čínské medicíny, není žádný z těchto závěrů překvapivý. Principy čínské medicíny a jejich praktické mnohatisícileté uplatňování jsou však ještě jinou cestou, než tou mechanickou, kterou nabízí západní medicína skrze statistická zjištění konkrétních, přísně oddělených symptomů v populaci.
Proto mohou přidat zkoumání lidské nemocnosti další rozměr – který mimo jiné poněkud zpochybňuje předchozí závěry o neškodnosti hormonální antikoncepce na způsob „light“, tedy s menším množstvím účinných látek. V principu se totiž oproti původnímu konceptu nezměnila – a je to právě onen princip, který může způsobovat zdravotní nerovnováhu.
Energetická průchodnost, játra a bolest
Pro ženský menstruační cyklus z hlediska TČM jsou stejně jako pro zdravý tlak a cévy zásadním orgánem játra. Ta uchovávají (a uvolňují) krev a zajišťují průchodnost organismu – která je přitom z hlediska čínské medicíny faktorem číslo jedna pro uchování zdraví. Jsou to tedy ona, kdo dá „impulz“ k počátku menstruačního krvácení – čímž jejich role v ženském cyklu zdaleka nekončí.
Energetická průchodnost organismu ale není důležitá jen pro hladký průběh cyklu u žen. Stagnace energie qi (čchi) způsobuje bolest (bolest je vlastně projevem stagnace životní energie qi, případně i následné stagnace krve a dalších tělních tekutin).
Onkologie, hypertenze a emoce
Také vede ke stagnaci hmotných složek organismu. Stagnace krve, pomalý metabolismus a následná tvorba takzvaného „hlenu“ pak může vést k mnoha dalším nemocem – například i onkologickým onemocněním, hypertenzi a mozkovým příhodám.
Kromě toho může stagnace jaterní čchi způsobovat i „stagnaci“ emoční – jejím projevem může být deprese. Průvodním jevem a/nebo spouštěčem jaterní dysbalance mohou na emoční rovině být i jiné emoce, především stres a vztek, který je v rámci teorie čínské medicíny s játry spojen. Problémy s tlakem se také mohou týkat rozvoje „horkosti“ v játrech, která nemají dostatek jin (pojem jin se týká krve, tekutin, výživy, odpočinku, a tak dále), či rovnou jaterního „ohně“, který posléze narušuje i fungování dalších orgánů.
Nejde o ezoteriku
Zmíněné pojmy znějí možná efemérně, exoticky či ezotericky, ve skutečnosti však jsou krajně praktické. A přestože s nimi západní medicína nepracuje, často dospívá k podobným závěrům – třeba když zjistí, že skrze působení na sympatický nervový systém může vztek a stres vést k rozvoji vysokého tlaku a srdečních potíží.
Když si uvědomíme, že „játra“ v čínské medicíně neoznačují pouze fyzický orgán v pravé klenbě brániční, ale také komplex fyziologických funkcí s nimi spojený skrze energii i filosoficky, jsme takzvaně „doma“.
Antikoncepce z hlediska TČM
Vraťme se teď na skok k problému hormonální antikoncepce: jejím hlavním rizikem z tohoto hlediska tedy není jen statistika, která říká, že uživatelky, které trpí na migrény, může trefit mrtvice.
Spíše je problémem, že antikoncepční pilulka z hlediska TČM zcela potlačí přirozenou funkci jater v rámci ženského cyklu – uchovávání i zprůchodňování. Cyklus totiž vytěsní zcela a nahradí ho krvácením, které je vlastně drogovým „absťákem“ těla, zvyklého na syntetický hormon, nikoli přirozenou symfonií mnoha hormonálních složek organismu.
Zdravotní problémy po antikoncepci
Tuto funkci má samozřejmě i pilulka, která játra „přizabije“ šetrně – malou paličkou místo velké, abychom tak řekli. Pokud uživatelka trpí na migrény – které samy ukazují na stagnaci čchi či krve, jaterní vítr, případně jaterní oheň – je už na půl cestě ke kardiovaskulárním potížím. Kteroužto cestu antikoncepce případně pouze urychlí. Všechny zmíněné kategorie čínské medicíny se totiž také objevují v „čínské“ etiologii vysokého tlaku a mrtvice.
Žena, u které se kardiovaskulární potíže nerozvinou, ať už měla či neměla migrény, může mít ale (i dlouhá léta) po „pilulce“ úplně jiné zdravotní problémy, které s užíváním antikoncepce zdánlivě nesouvisejí – přesto je jaterní oheň či vítr podstatnou součástí mechanismu jejich vzniku. Nebo se u ní kardiovaskulární onemocnění objeví v době, kterou už žádná statistika nesleduje.
Zdraví cév, krev a slezina z hlediska TČM
Játra a téma „průchodnosti“ (živel dřeva) a s ním spojený stres, přepracování a tak dále, jsou ale jen jednou stranou mince, zvané zdraví cév. Tou druhou je téma výživy. V úseku zdraví krve je totiž „odpovědným pracovníkem“ slezina. Míníme samozřejmě slezinu z hlediska TČM, tedy komplex fyziologických funkcí, který se zabývá, zhruba řečeno, extrakcí energie z potravy, fungováním metabolismu a výživou celého organismu.
Posláním sleziny podle tradiční čínské medicíny je tedy udržovat krev ve správné konzistenci, což mimo jiné povede k tomu, že nám nebude stagnovat. Zdravá slezina bude také udržovat metabolismus efektivní, aby se nám v těle nehromadily odpadní látky a tuk, které si můžeme mimo jiné představit pod pojmem hlen – což zase může vést k ucpání cév. Navíc slezina takzvaně „udržuje krev v drahách“, takže když nefunguje, cévy jsou křehké a snadno dojde ke krvácení. Kdekoli.
Zdraví krve a TČM
Své sleziny ovšem na západě nelikvidujeme jen životním stylem, který běžně pokládáme za nezdravý – tedy konzumací polotovarů, ovarových kolínek, slaných brambůrků, rychlého občerstvení, různých drog, či například nedostatkem pohybu. Stejně tak může slezině ubližovat přemíra pohybu a aktivity, včetně cvičení – například přílišného posilování svalů v nevhodném denním, roční či životním období. Což je věc individuální. Pamatujme si ovšem, že obdobím sleziny je pozdní léto, takže pokud někdy chceme posílit svaly, je na to dobrý čas přes prázdniny!
Slezině ubližuje i nepravidelné stravování a studená strava (včetně raw, pokud nejste nejlépe mladý muž v hodně dobré kondici a/nebo nežijete minimálně v subtropech). V neposlední řadě bychom si měli dát pozor na ponocování a dlouhé či časté zírání do obrazovky – obojí totiž vyčerpává krev. A vyčerpaná krev, jak jsme již zmínili, může snadno stagnovat.
Síla Ničeho
Co s tím? Více o zdraví mozku si povíme v navazujícím článku příští týden, v němž zopakujeme i rady k první pomoci při mrtvici a podíváme se na to, jak pacientům po mozkové příhodě pomáhá akupunktura a baňkování. Na závěr však přece jen přidáme jednu radu, která logicky vyplývá ze všeho, co jsme dnes řekli:
Chceme-li něco udělat pro zdraví svého mozku a svých cév, především se naučme vypnout. Sebe i počítač či televizi. Zaměstnané osoby by si měly do diáře pravidelně zapisovat kolonku NIC. A nic, prosím, není nové hobby, čas s dětmi, meditace v sedě nebo dodělání restů, i když to vše nás může těšit a uvolňovat a skrze potěšení pro naši duši shen (šen) nás posunout ke zdraví. Nic je NIC. Nestrukturovaný čas pro nás samotné. Nezdá se vám, že jde v rámci času o druh ohrožený vyhynutím? Když si na tenhle čas nenajdeme čas, může nás tělo ovšem „vypnout“ samo. A to i zcela definitivně.
Zdroje k prostudování pro ty, kdo chtějí jít hlouběji:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3010685/
https://www.medlink.com/articles/hormonal-contraception-and-stroke
https://www.tcmworld.org/beyond-infertility-healing-gifts-chinese-medicine/
https://www.westonaprice.org/health-topics/womens-health/rethinking-reproductive-health/#gsc.tab=0
https://myartofwellness.com/how-to-treat-high-blood-pressure-with-acupuncture-tcm/
Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM) prosazuje právo pacientů na svobodnou volbu výběru metody léčby. Jsme toho názoru, že pacient má právo zvolit si i šetrné, přírodní, nebo celostní metody léčby, mezi něž tradiční čínská medicína bezpochyby patří. Může si je však zvolit pouze tehdy, pokud jsou součástí balíčku dostupné zdravotní péče. Začlenění tradičních medicín do systému většinově poskytované konvenční péče podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).
Kdyby stávající systém zdravotní péče odpovídal výrazně více osobním potřebám občanů, ani UPTČM by si nemuselo dávat práci udržovat se při životě, ale protože tomu tak není, jsme tu pro obyvatele České republiky i celé Evropské unie, kteří tradiční medicínu využívají.