Opomíjená hvězda českých zahrad: Bršlice není plevel! Místo kurzu asertivity žlučníkovou očistu? Čaj z pastináku na nachlazení i revma.

Autorka: MUDr. Ludmila Bendová

Představujeme další díl z cyklu pořadů o čínské medicíně. Nyní čítá již přes sto dvacet pokračování a vysílají jej poslední dva roky rádia Color a Hey každé pondělí v rámci pořadu Barevný svět.

UPTCM na pořadech skrze své příznivce a podporovatele organizačně spolupracuje. Představují přesně to, co si klademe za cíl: jednoduchým způsobem vysvětlují základní principy čínské medicíny. A přidávají důležité praktické tipy pro každého, kdo chce s pomocí čínské medicíny udržovat své zdraví.

V textu níže se dozvíte:

• jak souvisí žlučník s rozhodností a asertivitou

• kdo je v našem těle císařem, kdo soudcem a kdo generálem

• co jsou orgány cang a fu

• proč není čínská medicína psychosomatika a co mají společného

• jakým bodem ovlivnit šlachy, trávení, mezižeberní neuralgie či ischias

• jak se učí akupunktura u nás a v Číně

• že lze revmatoidní artritidu ovlivnit stravou

• k čemu jsou bršlice, pampeliška a pastinák

• jak ze sebe vytřást stres

Motto:

Kdo se na jaře obléká teple a na podzim lehce, ten zůstane zdráv až do vysokého stáří - Čínské přísloví.

Vlastností jara je i rozhodnost

V minulém díle jsme začali s jarem. Z pohledu tradiční čínské medicíny jsme jemu odpovídající živel dřeva přirovnávali k radostnému, hravému dítěti. Ale i k výbušnému atletovi ve startovním bloku, připravenému vyrazit ke sprintu. Je však ještě jeden aspekt živlu dřeva, který je pro něj typický, a tím je rozhodnost.

Říkali jsme si, že v našem těle živlu dřeva odpovídají z orgánů játra a žlučník. Klasický kánon čínské medicíny, přes dva tisíce let stará Vnitřní kniha Žlutého císaře, popisuje játra jako „armádního generála“.

Generál a soudce našeho těla

Generál neurčuje celkovou politiku, záměr našeho života na tomto světě – to náleží srdci, kterému je přisouzena role vládce – Císaře. Určuje však, jak se „jednotky v poli“ – tedy energie a tekutiny v našem těle – budou pohybovat, aby byl Císař ponechán ničím nerušen a jeho záměry přitom byly naplněny. Převážně toho dosahuje regulací množství krve v organismu a jeho celkovým zprůchodňováním.

Ještě důležitější je snad v tomto směru role žlučníku. Tomu bývá symbolicky přisuzována role „soudce“. Rozhýbává a usnadňuje totiž nejen naše trávení, ale i celý náš život.

V čínské teorii jsou kvalitě každého elementu přiřazeny obvykle dva orgány – jeden orgán cang, kterému se také říká „řídící“ a druhý orgán fu, „skladiště“. U živlu vody, kterému jsme se dlouho věnovali, to jsou ledviny a močový měchýř. Plné, orgány, cang, mají jinovou povahu a uschovávají, zatímco orgány fu, skladiště, se naplňují a vyprazdňují. Konkrétně i symbolicky tak rozhýbávají tekutiny a celý náš organismus, ale i náš život.

Zdravý žlučník znamená odvahu i asertivitu

Z emoční oblasti se energii žlučníku přisuzuje schopnost učinit a provést konkrétní rozhodnutí – a odvaha a asertivita, která je k provedení nezbytných správných rozhodnutí třeba.

Jeho působení se možná v něčem podobá roli spravedlivého soudce či policisty, který jde vytyčenou cestou, třebas proti mafii. Současně jsou doménou žlučníku sny (ty noční, i ty denní, ve smyslu touhy a naděje) a vášeň pro život či pro poslání, které máme na světě naplnit. K tomu je samozřejmě také třeba odvahy a asertivity.

Mohli bychom tedy říci, že lidé, jejichž energie žlučníku je oslabená, jsou buď bojácní, nerozhodní, ustrašení a plaší, nebo postrádají inspiraci.

Nejde jen o psychosomatiku

Podobné symbolické uvažování, propojující tělo a mysl, známe i u nás na západě z psychosomatické medicíny. Stejně symbolický je i čínský jazyk, jehož jednotlivé znaky fungují (či fungovaly) jako obrázky. „Raději jeden obrázek než tisíc slov“ říká jedno čínské přísloví a ikonky v našich počítačích mu dávají za pravdu. Nakonec i ty jedničky a nuly, na kterých je celá oblast IT založena, jsou vlastně symboly jin a jang.

Čínský znak sice má podobu zvukovou, která trochu připomíná naše hlásky, současně ale i grafickou, která často odkazuje přímo k obrazu, z něhož se znak vyvinul, a nese s sebou množství symbolických i zvukových asociací. Čínské myšlení je tak často pro Evropana až exoticky mnohovrstevné a intuitivní.

Co je však úžasné a zásadní je, že tato symbolická, asociační rovina čínského jazyka a myšlení má praktické využití. Umožňuje efektivně léčit problémy, o nichž bychom na první pohled neřekli, že souvisejí. Ani západní věda o těle a duši, psychosomatika, tohle neumí tak dobře. Dívá se na problémy jako na promítnutí psychiky do těla. Klasická medicína zase hledí výhradně na tělo, případně se dívá směrem opačným a psychiku považuje za projev fungování těla.

Léčit loket lze mačkáním kolene

Čínská medicína hledá vyšší společný jmenovatel, který jí umožní obojí pružně propojit nejen v rámci těla, ale i přírody kolem. Tak ke každému elementu přiřazuje nejen roční období a fázi lidského života, ale i orgán lidského těla, smyslový orgán, či typ tkáně, která nejlépe charakteristice dané energie odpovídá – v případě dřeva jsou to oči a šlachy.

Evropanovi to možná přijde zvláštní. Že podobný přístup funguje, dokládá ale třeba fakt, že Světová zdravotnická organizace uvádí akupunkturu jako prokázanou možnost léčby zánětu šlach v lokti, známého jako tenisový loket.

Jeden z nejlepších akupunkturních bodů, které se při léčbě používají, ovšem vůbec neleží na ruce, ale na noze! A to těsně pod kolenem z vnější strany, kde bychom ho možná nečekali – kdybychom nevěděli, že z vnější strany nohy po „švu kalhot“ běží akupunkturní dráha žlučníku, který kontroluje šlachy.

Bod na tenisové lokty, zatuhlý krk i ischias

Bodem, o kterém mluvíme, je třicátý čtvrtý bod dráhy žlučníku, GB-34, zvaný Jang ling-čüen. V teorii čínské medicíny říkáme, že jde o bod země na dráze žlučníku. Jang ling-čüen je hlavním bodem, ovlivňujícím šlachy celého těla.

Vyléčit jeho prostřednictvím (v kombinaci s dalšími body) tedy můžeme nejen tenisové lokty, ale vůbec bolestivá stažení ve svalech i kloubech, jako je mezižeberní neuralgie, ischias, bolesti kolen, kyčlí, ale také zatuhlý krk či ramena. Také dokáže napravit trávení, pokažené přemírou tučných jídel, alkoholu, nebo nepravidelnou stravou, a napomoci psychické vyrovnanosti u lidí přehnaně bojácných. Patří navíc k bodům, podporujícím dlouhověkost.

Jak se naučit akupunkturu?

Nejefektivněji dokáže jeho předosti využít kvalifikovaný praktik čínské medicíny. Samozřejmě v kombinaci s jinými akupunkturními body. Naučit se stovky, ba tisíce kombinací akupunkturních bodů, které se běžně používají, principy, které je ovládají i správný způsob manipulace s nimi je ovšem práce minimálně na několik let a jde o kombinaci vědy a umění. V Číně se akupunktura jako taková studuje minimálně tři roky, častěji však déle, a doba studia a praxe čínského lékaře - praktika tradiční čínské medicíny odpovídá době, nutné pro studium a atestaci lékařů u nás.

V Česku je samozřejmě praxe poněkud jiná a odpovídá našim podmínkám i tomu, že řada studentů například 1. školy tradiční čínské medicíny už lékaři či zdravotníky jsou. I tak ale hloubkové studium akupunktury zabere minimálně tři roky, kterým předchází rok studia základních principů čínské medicíny.

Pro laika ovšem postačí znát základy. Takže víme, že důkladná masáž nohou ke kolenům, zaměřená na vnější stranu lýtka, nebo akupresurní stimulace bodu GB-34, o němž byla před chvílí řeč, nám může ulevit při potížích šlach v celém těle. Bod najdeme na horním konci prohlubně mezi dvěma kostmi v lýtku. Obvykle je místo na důkladnější promáčknutí citlivé, nemůžeme ho tedy snadno minout.

Revmatoidní artritidu ovlivníte stravou

Špatná funkce jater a žlučníku, spojená s poruchou funkce sleziny a vniknutím vnějších patogenů jako je chlad a vlhkost do těla, může napomáhat vzniku ještě dalších nepříjemných onemocnění pohybového aparátu – především revmatoidní artritidy a dny. I tam se může náš zázračný bod uplatnit, i když i zde platí, že bychom stav měli konzultovat se zkušeným praktikem čínské medicíny.

I v Evropě víme, že dnu můžeme nejlépe ovlivnit změnou stravování a životního stylu, například vynecháním alkoholu. Už méně jsme si obvykle vědomi toho, že podobné metody svědčí i při revmatoidní artritidě. A už vůbec nevíme, že výtečný lék na obojí nám za chvíli zjara poskytne příroda ve formě běžného plevele, zvaného bršlice kozí noha.

Opomíjená hvězda - bršlice

Bršlici dobře znají (a povětšinou nesnášejí) všichni zahrádkáři. Jde o rostlinu z čeledi miříkovitých, tedy příbuznou šlechtěné mrkve i obtížného bolševníku. Většinou se soudí, že jde o plevel, který je k ničemu, leda snad pro zlost, takže by nám snad mohl prospět z hlediska čínské medicíny tím, že při jeho vytrhávání dobře uvolníme v játrech nahromaděný hněv. Poslední dobou ale rádi znovu objevujeme moudrost našich předků a zjišťujeme, že řada rostlin, považovaných za plevel, je nejen jedlá, ale i zdravá. Právě to je případ bršlice.

Na dnu je vynikající čaj ze sušených listů, můžeme ale připravit i pastu z rozetřených zelených listů a aplikovat ji na bolavé klouby nebo poranění, bodnutí hmyzem, drobné popáleniny a další rány a bolístky zvnějšku. Také z jejích listů můžeme připravit salát, nebo je upravit s česnekem na způsob špenátu, či je přidat do slaných koláčů a pečiva nebo masových směsí.

Pampeliška i pastiňák přinesou jarní zdraví

Takové rozšíření našeho jídelníčku nám samozřejmě na jaře prospěje, i když dnou netrpíme. Vynikající jsou také povařené, osolené a očesnekované kopřivy a pampelišky. Všechny zelené lístky obecně prospívají energii dřeva. Takový špenát třeba vyživuje krev, dokonce natolik, že umí zastavit krvácení z nosu. Pozor si musí dát jen lidé se sklonem k tvorbě ledvinových kamenů, protože tyto rostliny obsahují oxaláty, které přispívají k formování kaménků.

Na revmatismus a artritidu je také dle čínské dietetiky výtečný čaj z pastiňáku, který kromě tohoto užití také zahání nachlazení, používá se při dušnosti a bolestech hlavy.

Vytřeste stres!

Minule jsme také mluvili o tom, že naše játra potřebují pohyb: například energickou chůzi, nebo protahování, zvláště pak boků, kde vedou dráhy, přináležející ke dřevu. Pomoci a ulevit játrům a žlučníku, přetíženým především všudypřítomným stresem, může ještě jeden docela jednoduchý manévr: stres ze sebe můžeme doslova vytřepat.

Zkuste se postavit volně, s nohama na šířku ramen, nebo o něco více rozkročenýma. Začněte rukama: vytřásejte je od ramen až do prstů, jako byste z nich chtěli sklepat vodu, nebo jako byste se chtěli zahřát po koupeli ve studené vodě. Po pár desítkách vteřin přidejte nohy, představit si můžete, že se vám podlamují nebo třesou kolena. Pak zapojte třesení boků ze strany na stranu, a nakonec hrudník, krk a hlavu – až se budete třást celí. Někomu pomáhá představit si, že je ryba, vytažená z vody na souš. Pak si na chvíli lehněte, máte-li kde, nechte pohyb doznít a jen pozorujte, jak se vaše tělo cítí.

Uvidíte, že dvě minuty takového cvičení vám až překvapivě pomohou se uvolnit. Jen opatrně na krční páteř! Kdo si troufá, může ke třesení přidat ještě zvuk „ššš“, jeden z pěti léčivých zvuků čínské medicíny, který pomáhá právě játrům.

Uvolnit cestu energii

Že si připadáte jako papiňák, z nějž uchází pára? Jenže právě v takový papiňák se mohou snadno naše játra změnit. Energie dřeva, která na jaře vládne, je průrazná jako sama mocná síla života, která se touto dobou aktivuje. Pokud nemůže volně proudit, vytváří tlak a horko. A od něj už je jen krůček k vlhkému horku, zánětu.

Daleko lepší než řešit podobné zdravotní komplikace, je uvolnit cestu energii dřeva, aby mohla nastartovat v našem životě změny k lepšímu. Běžte do přírody, uvolněte se pohybem nebo tvořivou činností, udělejte si plán na příští rok. Jaro a živel dřeva vás podpoří.