Union of Proponents of Tradicional Chinese Medicine
UPTCM
. (cottonbro studio | Pexels)

Co dělat při nastydnutí: Bylinkový čaj musíte pít včas. Jak nastavit mysl, abychom byli zdraví?


Autorka: MUDr. Ludmila Bendová

Představujeme další díl z cyklu pořadů o čínské medicíně. Nyní čítá již přes stovku pokračování a vysílají jej poslední dva roky rádia Color a Hey každé pondělí v rámci pořadu Barevný svět.

UPTCM na pořadech skrze své příznivce a podporovatele organizačně spolupracuje. Představují přesně to, co si klademe za cíl: jednoduchým způsobem vysvětlují základní principy čínské medicíny. A přidávají důležité praktické tipy pro každého, kdo chce s pomocí čínské medicíny udržovat své zdraví.


V textu níže se dozvíte:


Motto:

„Z dávných dob se traduje, že je úzký vztah mezi aktivitou a životem lidských bytostí a jejich prostředím. Kořenem všeho života je jin a jang, to zahrnuje vše ve vesmíru s nebesy nahoře a zemí dole, se čtyřmi směry a devíti kontinenty. V lidském těle je devět otvorů uší, očí, nosních dírek, úst, konečníku a močové trubice. Pět cangových orgánů ledvin, jater, srdce, sleziny a plic. Dvanáct kloubů loktů, zápěstí, kolen, kotníků, ramen a boků, které jsou všechny spojeny s čchi vesmíru. Univerzální jin a jang se přeměňují na pět zemských energií, také známých jako pět elementárních fází, které sestávají z dřeva, ohně, země, kovu a vody.“


Čchi není energie, čchi je všechno

V pohledu čínské medicíny je vše projevem čchi. Říká se občas, že čchi je energie, což je ovšem nepřesné. Správně bychom měli slovo čchi překládat jako dech, konkrétněji dech života.

Podle tohoto pohledu neexistuje nic, co není čchi. Hmota a potažmo i lidské tělo je tou nejhustší formou a například myšlenka tou nejéteričtější. Čchi, na niž je zaměřena čínská medicína, se dělí na několik druhů, které se vzájemně doplňují. Může se jednat o čchi nám vlastní, tedy fyziologickou nebo nám cizí, tedy patologickou. Jedná se o hybnou sílu, která našemu tělu buď pomáhá a vyrovnává jeho fungování, nebo mu škodí a odklání ho od pomyslné rovnováhy.

Takto má čchi vliv na naše fyziologické funkce – když je například protichůdná čchi plic, může působit potíže s dýcháním nebo kašel. Ovlivňuje ale i naše myšlení a psychiku. Pokud bude utlačován zrovna prvek plic, bude se člověk projevovat smutně, bude mít tendenci k depresi, věci si bude příliš brát, bude mu chybět nadhled a může si i příliš stěžovat – dělat ze sebe oběť nebo se uchylovat k bolestínství.


Plíce – nejodvážnější orgán

V takovém případě je dobré podpořit funkce plic a jejich duši, zvanou „pcho.“ Tato duše je velmi stará a je sdílená s našimi předky. V podstatě je to duše předchozích zkušeností lidského pokolení a našich vlastních fyzických prožitků v těle.

Plíce jsou úzce spjaty s okolním prostředím a fyzickým tělem, jsou také označované za „nejodvážnější“ orgán, protože jako jediné mají přímý styk s okolním prostředím. A tak nám v takových chvílích, kromě masáže, diety či akupresury pomůže se pěkně zhluboka rozdýchat, rozhýbat a projít. Prostě dobrý pocit z těla, který můžeme podpořit i jinak.

Plicím škodí přílišné či dlouhé ležení a tak není divu, že když třeba dlouho zápolíme s nějakým nachlazením, je dobré se jít projít a nebo si i na chvíli sednout, aby se plíce necítily utlačené.


Jak do nás vstupuje škodlivina

Žijeme v kontaktu s naším prostředím, a tak všechny přírodní vlivy – chlad, horko, letní horko, sucho, vlhkost a vítr – se nějakým způsobem odvíjejí i v nás. Pokud jsou v relativní rovnováze, pak nás nic netrápí a procházíme životem hladce.

Pokud je ovšem naše obranyschopnost oslabená, nebo je jeden z vnějších činitelů přílišný, může vstoupit už jako patogen do našeho těla. Všichni známe rčení „dala se do něho zima“ – jen možná nevíme, že platí doslova. Protože podle čínské medicíny skutečně například chlad či vítr vstupuje do našeho těla.

Pokud do nás ale chlad vstoupí, pak vždy podle určitých zákonitostí. Tělo tedy v teorii dělíme na oddíly prostupu chladu. Základní dílo čínské medicíny, které zakotvuje tuto teorii, je Pojednání o zranění chladem, slavný medicínský spis z roku 200 našeho letopočtu. Pojednává mimo jiné o tomto algoritmu dělení těla na oddíly, kterým přísluší určité příznaky a dají se léčit specifickými bylinami i akupunkturními body.


Nastydnutí? Jednejte rychle!

Tím prvním a nejdůležitějším oddílem je horní vrstva, kdy se tedy konkrétně vítr a chlad nebo oboje dostávají mezi kůži a svaly. Póry se stáhnou, často zatuhne šíje, člověk se sám od sebe nevypotí, je mu zima nebo se třese – podobně jako se chová, když je chlad či vítr venku. To nám ukazuje, že chlad a/nebo vítr tedy pronikly do horní vrstvy obrany a je potřeba je vyloučit.

Používají se byliny, které takzvaně otevírají povrch – otevírají póry, jsou potopudné. Póry se otevřou, člověk se vypotí a škodlivina může opustit tělo. Fáze, kdy škodlivina prostupuje touto vrstvou je velmi krátká – většinou třeba jeden den, podle síly nachlazení či ofouknutí.

Je tedy nutné jednat rychle, protože v dalších fázích se chlad postupně mění v horko – jako se zimomřivost postupně mění v horečku a přidávají se například trávicí obtíže. Platí tedy, že pokud už jen náznakem cítíme zatuhlost šíje a dává se do nás zima, je vhodné si udělat čaj z nějaké potopudné byliny.


Zázvor ano, citron ne!

Bylinou, která je potopudná, otevírá povrch a je nám Čechům dobře známá, je zázvor. Čínsky se mu říká „šeng ťiang“ a chutí je štiplavé, pálivé. Tato chuť podporuje rozptylující funkci plic. Naopak kyselá chuť stahuje, a tak není vhodné ji užívat při počátečním nachlazení. Můžeme ji užít později na vyloučení hlenů, ale ne na začátku, protože by naopak póry zavřela a škodlivina by zůstala v těle. Proto vidíme, že zázvorový čaj ano, ale citron ne!

Povaha zázvoru je lehce horká, a tak je ideální právě v případě náhlého nachlazení. Je obsažen skoro ve všech směsích na nachlazení. Vstupuje do drah plic, sleziny a žaludku. Způsobuje pocení a umí vylučovat chlad i vítr. Harmonizuje žaludek a zastavuje zvracení při chladu žaludku. Zahřívá plíce a zastavuje kašel. Pomáhá i na hleny, právě tím, že harmonizuje střed, slezinu a žaludek. Slezina pak má dostatek prostoru a síly hlen zpracovat.


Ideální recept při prochladnutí

Ideálním receptem na čaj při prvních náznacích nachlazení je bylinný čaj se zázvorem. Vezmeme dvě vrchovaté lžíce strouhaného syrového zázvoru, pět hřebíčků, dva svitky skořice a pomalu vaříme v jednom litru vody. Po pěti minutách varu vyndáme vše kromě zázvoru, a až čaj trochu zchladne, vyndáme i jej.

Pijeme ještě za horka a můžeme přidat maličko medu, pokud se cítíme zvlášť unavení. Tento čaj podporuje funkci otevírání povrchu a zároveň nás prohřeje. Funguje tedy ideálně v ten moment, kdy přijdeme domů zmrzlí z venku a už cítíme, že na nás „něco leze“. A jak již bylo řečeno, tenhle čaj určitě bez citronu.


Další zázračné vlastnosti zázvoru

Zázvor je bylinou relativně dynamickou ve svém účinku, ale jeho účinnost není dlouhodobá. Je tedy ideální právě pro akutní stavy. V těch je naprostou jedničkou a hojně se užívá již po tisíce let. Zázvor jinak příznivě působí při povšechných bolestech, třeba svalů a kloubů. Snižuje hladinu cukru v krvi a také vysoký krevní tlak.

Díky své funkci harmonizovat zažívání je užíván i u nechutenství a anorexie. V některých případech se užívá i u problémů se zrakem a erekcí. Zajímavostí je, že se v čínské medicíně tradičně užívá jako první pomoc při otravě mořskými plody. Chrání totiž před jejich toxicitou.


Bod pomáhá při kašli, ale i zvracení

Bodem podporujícím rozptylující funkci plic je první bod dráhy plic. Čínsky se nazývá „ungfu“ a jeho název se dá přeložit jako palác středu. Má široké užití a pomáhá zejména při kašli, zahlenění a nejrůznějších problémech žaludku. Je to bod na léčbu astmatu a bolestí na hrudi. Používá se při otocích obličeje, sípání, vykašlávání krve a bolestech v krku.

Má uklidňující účinek na žaludek, zejména na vše, co je spojené se stoupáním čchi žaludku. Takové příznaky jsou například zvracení, škytání, reflux kyselých šťáv, nafouknuté břicho nebo pálení žáhy. Pomáhá při vylučování vnějších patogenů ale i při otocích obličeje.


Léčí popálení i psychické poruchy

Jelikož dráha plic začíná ve středním zářiči, jakmile jsou příznaky nachlazení doprovázeny trávícími obtížemi, užívá se tohoto bodu. Protože jsou plíce spojeny s kůží, užívá se tento bod i při popálení kůže a různých kožních onemocněních.

Čungfu“ také umí pročišťovat horkost na hrudi. Odstraňuje překážky na hrudi, kvůli kterým se těžko dýchá nebo nás třeba pálí na hrudníku. Tento bod se též užívá při léčbě psychických poruch, zvláště pokud se člověk cítí vnitřně prázdný a hledá svou vlastní hodnotu. Západní vědecké studie zkoumaly účinky bodu čungfu při chronické bronchitidě a tuberkulóze.


Jak stimulovat LU 1 čungfu

Nahmatáme jej tak, že si najdeme místo na hrudi, kde se setkává klíční kost s ramenním pletencem a tvoří jakýsi roh. Jsme tedy na přední straně hrudníku – prst nám do této skulinky automaticky spadne. Z tohoto středu přejedeme na šířku palce směrem dolů a mírně ven od středu těla, jako kdybychom chtěli pomyslně obkroužit rameno. Nacházíme se tedy v první mezižeberní oblasti na přední straně hrudníku.

Stimulovat se dá prstem a ideálně krouživým pohybem v místě. Ideální je pocit jemné bolesti a rozpínání hrudníku, který chceme vyvolat. Je lépe když vám tento bod promasíruje druhá osoba. A tak v zájmu udržování blízkých vztahů a zlepšování zdraví, jej lze doporučit jako vhodný k masírování blízkým lidem. Stačí krouživé pohyby po dobu zhruba dvaceti, až třiceti vteřin, ideálně dvakrát denně.


Aktivní přístup ke zdraví

Na závěr by bylo vhodné něco si říci o celkovém nastavení našich myslí, co se týká zdraví. Pokud se necítíme dobře, je zapotřebí něco změnit, předcházet nemoci. V akutních případech, kdy jde o život, užijme západní medicíny. Pokud však to je jen trochu možné, je lépe užít medicíny přírodní, která nezatěžuje náš organismus a pomůže nám k přirozené rovnováze.

Většina západních lidí je zvyklá, že se o jejich zdraví „stará“ lékař – to je pasívní přístup. Pokud si ale chceme zdraví udržet, je zapotřebí přístupů aktivnějších. Mezi ty rozhodně patří dietetika a nejrůznější principy pěstování života.


Méně je více!

Jedním z takových je i nastavení naší mysli na pozitivní pohled. Jakkoliv může daná situace vypadat náročně. Lidé dnes možná žijí náročnější životy a mají tendenci být přehlcení a vyčerpaní, stále jsou to ale stejní lidé jako před tisíci lety.

Zjednodušme si tedy naše životy a mějme na paměti, že méně je někdy více. Ona pomyslná rovnováha je něco, s čím člověk pracuje celý život. Ať už se to týká práce, vztahů nebo třeba jídla.


Správné nastavení

Pomoci nám k tomu může i znát smysl své existence, ten, který skutečně hluboce prožíváme, naše „proč“. Pokud jsou naše životy vedeny nějakým hlubším a vyšším principem, například náboženstvím, žijeme život věnovaný ostatním. To ale neznamená opustit sebe! Ideální stav vypadá tak, že skrze lásku k sobě milujeme život okolo nás.

Tak je náš morální kompas nastaven správně a ubíráme se ke zdraví – podporujeme to dobré a měníme to, co již neslouží. Vše se pak v životě odvíjí svým tempem a nejsme věcmi zavaleni, ani „nad věcí“, ale prostě ve věci. Tady a teď. Moderně se tomu někdy říká „flow“ a jeho důležitost pro zdraví se nyní důkladně zkoumá. Staré čínské rčení to ale shrnuje už mnoho set let. Říká: „Pokud srdce po ničem netouží, jak by mohla škodlivina proniknout do těla?“



Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM)

Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM) prosazuje právo pacientů na svobodnou volbu výběru metody léčby. Jsme toho názoru, že pacient má právo zvolit si i šetrné, přírodní, nebo celostní metody léčby, mezi něž tradiční čínská medicína bezpochyby patří. Může si je však zvolit pouze tehdy, pokud jsou součástí balíčku dostupné zdravotní péče. Začlenění tradičních medicín do systému většinově poskytované konvenční péče podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Kdyby stávající systém zdravotní péče odpovídal výrazně více osobním potřebám občanů, ani UPTČM by si nemuselo dávat práci udržovat se při životě, ale protože tomu tak není, jsme tu pro obyvatele České republiky i celé Evropské unie, kteří tradiční medicínu využívají.