V některých případech se bylinné směsi používají dva tisíce let a lékaři s nimi tedy nají tisícileté zkušenosti. (kian2018 / Pixabay)
Autorka: MUDr. Ludmila Bendová
Představujeme další díl z cyklu o čínské medicíně. Nyní čítá již přes stovku textů a vysílají jej poslední dva roky rádia Color a Hey každé pondělí v rámci pořadu Barevný svět.
UPTČM na pořadech skrze své příznivce a podporovatele organizačně spolupracuje. Představují přesně to, co si klademe za cíl: jednoduchým způsobem vysvětlují základní principy čínské medicíny. A přidávají důležité praktické tipy pro každého, kdo chce s pomocí čínské medicíny udržovat své zdraví.
V textu níže se dozvíte:
Proč byla pro čínské lékaře kvalita jejich práce otázkou života a smrti jich i jejich rodiny.
Jak fungují lékařské dynastie v Číně.
Jak se může čínské bylinné směsi snadno naučit i západní člověk.
Jak funguje praxe čínské medicíny v Číně.
Co se učí čínští studenti.
Jak funguje čínská medicína na západ od našich hranic.
Proč není brána jako šarlatánství.
Jak probíhal unikátní sociologický průzkum mezi pacienty TČM a co přinesl.
Minulý díl seriálu naleznete zde.
Motto:
Učení je poklad, který následuje svého vlastníka
kamkoliv. Ušlechtilý člověk nepřestane studovat do poslední
chvíle svého života.
Minule jsme se dostali ke studiu čínské medicíny na 1. Škole Tradiční čínské medicíny (TČM) za jejíž symbol jsme zvolili dlouhověkou želvu. O každé
z jejích odvětví-nožiček na kterých stojí se v průběhu
roku dozvíme něco praktického i zajímavého, protože gram
prevence vydá za kilogramy léčení. V 1.škole TČM je
studium rozvrženo tak aby již na konci prvního ročníku byl
student schopen si poradit s nejjednoduššími obtížemi. Jak?
Díky systému výuky, který čerpá z odkazu potomka starověké
čínské lékařské rodiny profesora Leung Kok Yuena.
Tento lékař byl schopen vytvořit systém popisu čínských bylinných směsí, který se dobře učí i lidem ze západu. V čínské medicíně se totiž málokdy užívají jen samotné byliny ale většinou jejich kombinace sdružené do směsí.
V některých případech se tyto směsi užívají i dva tisíce let a stále jsou účinné. Samozřejmě za předpokladu správné diagnózy, která musí být provedena podle pravidel a filosofie čínské medicíny.
Léčba: Otázka života a smrti
Starověcí čínští lékaři neměli k dispozici dnešní všemocné léky a nemohli si dovolit nechat nemoci rozvinout – museli se naopak snažit ze všech sil jim předcházet a léčit už jejich náznaky, dobře poznat kdy a jak mají zasáhnout.
Mocný velmož či dokonce císař nesměl onemocnět, protože svůj hněv si mohl vybít na celé rodině lékaře. Na pozorovací schopnosti léčitele doslova závisel život jeho rodiny i zdraví jeho svěřenců.
Odpozorované poznatky byly hodnoceny pomocí kompasu jin/jang taoistické filosofie a dalších algoritmů čínské medicíny. Byly střádány a zušlechťovány pro budoucí pokolení minimálně 2000 let.
Lékařské rodiny a dynastie Leungů
Tyto cenné znalosti byly předávány v rodinách a rodech a zapisovány do knih a pojednání. Dodnes existují v Číně i po celém světě potomci těchto rodů ve kterých se lékařské povolání dědilo z otce na syna.
K takovým patří i jihočínská rodina Leungů z níž pochází profesor Leung Kok Yuen, který stál u zrodu 1. Školy TČM v Praze. Vytvořil unikátní soubor směsí upravených pro potřeby západního člověka, které se dodnes užívají.
Leungovy kódy popisují účinek směsi
Navíc k nim vytvořil čtyřslabičné verše a čtyřpísmenné kódy. Kódy umožňují každému kdo se naučí význam písmen poznat, zda dotyčná směs zahřívá – jangizuje nebo ochlazuje – jinizuje. Zda vysušuje nebo zvlhčuje. A řadu dalších vlastností. Vzpomeňme si na symboly jangu – horké slunce a jin – vlhké země. Tyto směsi využívají čeští studenti 1.školy TČM do dnešních dnů a byly i součástí sociologického výzkumu o kterém si povíme za chvíli.
Bylinářství TČM je stejná věda jako farmakologie
Čínská fytoterapie si totiž svou historií, rozsahem a obsahem účinných látek nijak nezadá se západní farmakologií. Jen má každá z nich trochu jiné uplatnění, a právě proto se výborně kombinují. Australská vláda takovouto spolupráci vyčíslila na několik set milionů dolarů úspor ročně v prevenci onemocnění!
V některých čínských herbářích je popsáno až 100 000 léčivek čínské medicíny z nichž je zhruba 80 procent rostlinného původu a zbytek jsou minerální látky, živočišné složky, hmyz a podobně.
Tyto byliny se jen vzácně užívají samostatně. Naopak se kombinují podle přesných pravidel a tradice do 20 000 směsí přičemž každá tato směs má ještě několik variant a doplňků aby se dala použít u konkrétního pacienta.
Jak vynalezl profesor své směsi
Výjimečnost zmíněného profesora Leunga spočívá v tom, že byl schopen tento rozsáhlý systém zpracovat do srozumitelného celku, který se dobře učí i nám na západě. Již v 70. Letech minulého století se totiž s rodinou přestěhoval do Kanady.
Správně tušil, jak to dopadne s Hongkongem. Získal tedy několik desetiletí zkušeností se západní populací a ze svých směsí prakticky vyloučil živočišné složky a chráněné a vzácné druhy. Musel se zkrátka přizpůsobit poměrům v Kanadě, které jsou v tomto ohledu totožné s těmi v Evropě.
Čínská medicína ve světě – i v Číně
V dnešní době se však tradiční čínská medicína vyučuje na univerzitách po celém světě a její výuku podporuje i Světová zdravotnická organizace – WHO. Původní čínská medicína se totiž rozšířila po celé Asii a k jejímu bohatství přispěli i lékaři z Japonska, Koreje či Vietnamu a proto se dnes často hovoří o orientální medicíně.
V samotné Číně se ročně tímto oborem vyšetří více jak půl miliardy osob, kteří mají k dispozici třičtvrtě milionu lůžek v nemocnicích zaměřených čistě na čínskou medicínu. 2 807 projektů zpracovává na 88 výzkumných ústavů. Pak nepřekvapí, že například v roce 2014 bylo publikováno více jak šest tisíc článků z čehož necelých sedm stovek bylo v impaktovaných časopisech, což jsou celosvětově uznávaná periodika s přísnými kritérii pro uveřejnění článků.
Možná to nejdůležitější sdělení je, že ať už v Číně studujete západní nebo východní medicínu vždy musíte složit i několik zkoušek z protilehlého oboru, takže se odborníci dokáží domluvit ve prospěch pacienta. On je totiž tím, kdo si vybírá jak bude léčen, zda západním nebo východním způsobem. Stejně tak v každé nemocnici z obou oborů je vždy alespoň jedno oddělení věnované protilehlé specializaci. Všichni lékaři tak vědí, kdy mají kterého pacienta kam poslat, tak aby se nic nepromeškalo.
Studium v Číně
Budete-li jedním ze zhruba půl milionu studentů studujících tradiční čínskou medicínu v dnešní době v Číně, budete studovat na jedné ze 42 univerzit věnovaných čistě tomuto oboru.
V průběhu vašeho studia budete číst i klasická díla čínské medicíny, ze kterých vám budou vaši učitelé často citovat na dokreslení jistých postupů v léčbě. V dávné historii neexistovaly univerzity tak jako dnes ale znalosti léčení se předávaly v rodech od útlého věku pomocí množství básniček, které shrnovaly poznatky o vzhledu pacienta nebo jeho jazyka a způsobech léčby. Dodnes existují básničky o jednotlivých typech akupunkturních bodů a k čemu se užívají. Jste-li na vážkách můžete si vzpomenout na rýmující se zvukomalebné verše, které vás okamžitě uklidní a poradí jaký postup v dané situaci zvolit.
Upálili jsme si bylinářky?
Takovou historii západní medicína za sebou nemá a dnes se bohužel znalosti o našich západních bylinách vyučují jen zběžně a pouze na farmaceutických fakultách nikoli na medicíně. Navíc nositelky znalostí o bylinách byly v minulosti v Evropě často upalovány na hranici jako čarodějky.
Ještě štěstí, že v Číně se neoddávali takovéto kratochvíli – byť měli své způsoby mučení, které si s našimi mohou směle konkurovat. Dnes nezbývá než konstatovat, že řada znalostí o bylinách byla u nás na západě takříkajíc převálcována a posléze zapomenuta díky moderní farmakologii.
Studium a praxe TČM v USA i v Evropě
Dlouhou tradici má výuka čínské medicíny i v USA, kde již v 70.létech minulého století probíhaly soudní pře, kdy čínští přistěhovalci odmítali západní medicínu a bojovali za léčbu akupunkturou a bylinami. Naštěstí začali tyto soudní pře vyhrávat a dnes patří PCOM – Pacifická kolej orientální medicíny – mezi vyhlášené vysoké školy. Její absolventi jsou uznáváni a pracují na pojišťovnu!
Studují 12 semestrů, tedy stejně dlouho jako studenti západní medicíny. Vyhlášená je rovněž univerzita v Los Angeles, UCLA, se svým centrem pro západní a východní medicínu, které využívá mnoho metod čínské medicíny pro prevenci nemocí. Ročně jím projde 21 000 pacientů, odeslaných z ordinací západních lékařů s obtížně léčitelnými stavy.
V Evropě je čínská medicína běžná například ve Švýcarsku, kde jsou její metody hrazeny i z běžného zdravotního pojištění. Rovněž v Portugalsku, Belgii, Nizozemí i Anglii nebo Irsku je studium čínské medicíny možné na specializovaných vysokých školách a absolventi mají možnost pracovat na pojišťovnu a jsou uznávání i západními kolegy. V Čechách tedy máme co dohánět, neboť čínská medicína je tu zatím lékařskými špičkami brána jako šarlatánství.
Standardy čínské medicíny řeší Komora TČM
V roce 2011 byla založena Česká Komora čínské medicíny, která sdružuje všechny absolventy a praktiky TČM v Čechách a snaží se zajišťovat kvalitu jejich práce pomocí standartního systému výuky a praxe, tak jak je tomu na západě, zejména v Evropě.
Komora je členem organizace ETCMA – Evropské TCM Asociace, která se zabývá standardizací a úzce spolupracuje s obdobnými organizacemi ve světě.
Unikátní výzkum má statistickou závažnost
V roce 2018 se Komora TČM podílela na sociologickém výzkumu pacientů čínské medicíny v České republice. Vedoucí Centra pro sociologii medicíny a zdravotnictví docentka Eva Křížová se od revoluce v roce 1989 zabývá výzkumem alternativní medicíny a podařilo se ji získat pro tento výzkum s názvem: Jak hodnotí TČM její klienti?
Spolu s MUDr Ludmilou Bendovou z 1.školy TČM sestavily dotazník pro pacienty čínské medicíny, který bylo možno vyplnit anonymně na internetu. Odkaz na tento dotazník ve formě krátkého dopisu dostávali všichni pacienti praktiků sdružených v Komoře čínské medicíny a bylo na nich, zda ho vyplní.
Celkem se rozdalo kolem osm set těchto dopisů, na které odpovědělo přes tři sta pacientů čínské medicíny od osmnácti praktiků, což už je statisticky významný počet. Jejich odpovědi se navíc téměř kryly s dříve provedenými studentskými výzkumy na menších počtech klientů (do 100 dotazníků v letech 2005, 2009).
Devadesát procent je spokojeno
Získaná data jsou tedy validní i podle kritérií medicíny založené na faktech (EBM). Většina pacientů TČM pocházela z Čech, přičemž z Prahy a středních Čech jich byla zhruba polovina. Druhá polovina pocházela z Moravy. Mezi pacienty ze tří čtvrtin převažovaly ženy, zbytek byli muži. Polovina pacientů čínské medicíny měla vysokoškolské vzdělání. Dalších 40 procent měli maturitu ze střední školy. Zúčastnili se pacienti od 18 do 61 let.
Průměrná doba trvání jejich obtíží byla 1-9 let. Pouze čtvrtina klientů byla léčena současně i západní medicínou. Nejdůležitější byla spokojenost a výsledky léčby, kterou udávalo přes devadesát procent pacientů!!!
Pouze čtyři procenta pacientů nevědělo, zda budou v léčbě TČM pokračovat. Dotazníky zahrnovaly i mnoho dalších parametrů včetně popisu užitých metod, rozbor obtíží klientů a mnoho dalších sociologických parametrů, které je možné dohledat na adrese www.tcm.cz pod heslem články.
Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM) prosazuje právo pacientů na svobodnou volbu výběru metody léčby. Jsme toho názoru, že pacient má právo zvolit si i šetrné, přírodní, nebo celostní metody léčby, mezi něž tradiční čínská medicína bezpochyby patří. Může si je však zvolit pouze tehdy, pokud jsou součástí balíčku dostupné zdravotní péče. Začlenění tradičních medicín do systému většinově poskytované konvenční péče podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).
Kdyby stávající systém zdravotní péče odpovídal výrazně více osobním potřebám občanů, ani UPTČM by si nemuselo dávat práci udržovat se při životě, ale protože tomu tak není, jsme tu pro obyvatele České republiky i celé Evropské unie, kteří tradiční medicínu využívají.