Spolupráce ve prospěch pacienta - studie ukázala, že spolupráce čínské a západní medicíny snižuje počet úmrtí na covid-19. Ilustrační foto. (fauxels | Pexels)
Autor: Summer Lawson
Studii o možnosti integrace čínské medicíny se západní medicínou provedla v roce 2021 tchaj-wanská nemocnice Keelung Chang Gung Memorial Hospital. Závěry výzkumu potvrdily u pacientů, léčených integrovaným přístupem západní i východní medicíny, nižší závažnost příznaků i mortalitu. U pacientů, kteří byli léčeni pouze západní medicínou, byla mortalita 2,6 násobná. Výsledky studie tak zdůrazňují terapeutický potenciál kombinované terapie západní a východní medicínou.
Více než dvaapůkrát nižší smrtnost
Studie probíhala mezi květnem a červencem 2021 v již zmíněné Keelung Chang Gung Memorial Hospital na Tchaj-wanu. Z 93 hospitalizovaných pacientů bylo 29 léčeno integrovanou terapií pracující s postupy čínské a západní medicíny. 64 pacientů bylo léčeno konvenčním, západním přístupem.
Mortalita pacientů, léčených integrativním přístupem, byla 15,4 procenta. V ostrém kontrastu stojí 40% mortalita u pacientů, kteří byli léčeni pouze západními léčivy.
Typický případ se uzdravil po bylinách
Typický je příklad jedné z pacientek, osmašedesátileté ženy, která se na pohotovost dostavila v červvnu 2021 s horečkou 38 stupňů Celsia. Rentgen ukazoval oboustranné postižení plic zánětem. Kromě toho jí vyšel pozitivní rychlotest na covid-19.
Ačkoli byla v nemocnici léčena kombinací západních léků na bázi steroidů, antibiotik a podobných přípravků, žena skončila přesto na jednotce intenzivní péče s dušností, tachykardií a hypoxemií, tedy nízkou saturací krve kyslíkem.
Poté jí byly spolu s aplikací vysokoprůtokové nosní kanyly (HFNC) také podány čínské byliny a další léčba. Pacientčina koncentrace kyslíku v krvi se začala zlepšovat již po čtyřech dnech terapie a její základní fyziologické funkce se stabilizovaly. Při pokračování v léčbě rentgenové snímky odhalily ústup zánětu. Její stav se postupně zlepšil. Ve druhé polovině července se osmašedesátiletá pacientka zcela uzdravila a byla propuštěna do domácího ošetření.
Cytokinová bouře ničí i zdravé životy
Huang Zehong, doktor čínské medicíny v dotyčné nemocnici Keelung Chang Gung Memorial Hospital, k tomu říká: „Někteří pacienti s koronavirem trpí zhoršením funkce plic a poruchami imunitního systému. V závažných případech také dojde k rozpoutání nekontrolované zánětlivé reakce těla zvané cytokinová bouře.“ Jak dr. Huang dodává, cytokinová bouře posléze přeroste v syndrom akutní dechové tísně (ARDS).
K cytokinové bouři citujme Davida Martina, vedoucího lékařského pracovníka výrobce vakcín na covid-19, firmy Pfizer: „Cytokinová bouře je tím, co vede k úmrtím jinak zdravých mladých lidí na chřipku. Viděli jsme to při chřipkové epidemii roku 1918 a vidíme to i nyní, v roce 2022.“
ARDS je těžké postižení plic, projevující se závažnými symptomy plicního edému a rozvíjející se do 72 hodin od nakažení. Jakmile se v plicních sklípcích vytvoří tekutina, během dvou až pěti dní dojde k difúznímu alveolárnímu poškození (poškození plicních sklípků, také DAD). DAD vede k závažným následkům, včetně dušnosti, letargie, zmatenosti a smrti.
Dr. Huang podotkl, že mnoho studií vede k závěru, že existuje přímá souvislost mezi aktivitou malých molekul kyseliny ribonukleové (takzvaných miRNA) a závažností průběhu infekce covid-19.
Výsledky v laboratoři i praxi: Kozinec pomáhá
Výzkumní pracovníci důkladně analyzovali všechny známé mechanismy, kterými covid-19 poškozuje imunitní systém a plíce. Našli zajímavá spojení mezi úbytkem fatálních poruch imunitního systému a plic a čínskou medicínou.
Jednou z bylin, která byla podávána pacientům v rámci bylinné formule YQ1, bylo beiqi, jinak také astragalus, česky kozinec. Bylo prokázáno, že beiqi inhibuje replikaci viru a aktivuje antivirové působení buněk imunitního systému – makrofágů. Bylina, používaná v čínské medicíně k léčbě virových a horečnatých onemocnění, také zajišťovala stabilní hladiny kyslíku uvnitř buněk a předcházela výskytu cytokinových bouří u pacientů.
Server a+hospital.com, na němž najdeme internetovou encyklopedii čínské medicíny, o beiqi říká, že jde o bylinu s detoxikačními účinky, která se v rámci TČM používá přes dva tisíce let.
Naděje pro pacienty s covidemm
Beiqi mělo zajímavé účinky i při laboratorních testech. Pokusné myši vykazovaly podstatné zlepšení co do koncentrace kyslíku v krvi, dechové frekvence i fyzického stavu plic. Kromě toho se zlepšila jejich schopnost s virem bojovat.
Výsledek by mohl znamenat jistou naději i pro pacienty, trpící takzvaným postcovidovým syndromem. Ten se mimo jiné projevuje únavou, zamlžením myšlení, kašlem, úzkostmi a nespavostí.
Jak se přesně postcovidový syndrom rozvíjí zatím nebylo vyzkoumáno.
Dr. Huang zdůraznil důležitost právě proběhnuvšího výzkumu: „Integrace západní a čínské medicíny se může pro budoucnost stát nezbytným protokolem. Dává pacientům naději na zotavní. Je totiž zřejmé, že integrace západního a východního medicínského přístupu se ukázala být efektivní tam, kde imunitní odpověď organismu na virus selhává.“
Zdroj: The Epoch Times, z anglického originálu přeložila a Erika Hájková
Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM) prosazuje právo pacientů na svobodnou volbu výběru metody léčby. Jsme toho názoru, že pacient má právo zvolit si i šetrné, přírodní, nebo celostní metody léčby, mezi něž tradiční čínská medicína bezpochyby patří. Může si je však zvolit pouze tehdy, pokud jsou součástí balíčku dostupné zdravotní péče. Začlenění tradičních medicín do systému většinově poskytované konvenční péče podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).
Kdyby stávající systém zdravotní péče odpovídal výrazně více osobním potřebám občanů, ani UPTČM by si nemuselo dávat práci udržovat se při životě, ale protože tomu tak není, jsme tu pro obyvatele České republiky i celé Evropské unie, kteří tradiční medicínu využívají.