Principy zdravé stravy podle TČM: Hippokratés i medicína v kuchyni. Prevence, nebo léčba?

Autorka: Erika Hájková

Jídlo jako lék – zvláštnost, nebo norma?

Jídlo může být lékem a lék jídlem - Nechť je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék nechť je tvým jídlem – Hippokratés.

To je dost možná největší a první mezi principy zdravého stravování podle TČM: je třeba se zaměřit na to, co jím, a v případě, že jím nevhodně, stravu upravit. A to ještě předtím, než začnu léčit, v případě akutních a těžších stavů pak společně s léčbou.

Už otec moderní evropské medicíny totiž věděl, co ví tradiční čínská medicína také: že jídlo, které konzumujeme, vždy bude představovat mnohem větší díl zkonzumovaného obsahu, než jakýkoli lék, a bude na nás mít (nejen proto) zásadní vliv.

Řečeno s mírnou nadsázkou, jíst nezdravě nebo nevhodně, a pak svůj stav chtít léčit léky, je asi tak smysluplné, jako týden vesele hřešit, abych se z toho každou neděli před mší vyzpovídal. A má podobně malé účinky na tělo, jako tento přístup na morálku.

Ostatně, v případě akutních nemocí se podobný princip uchytil i nás na západě – nikoho například nepřekvapí, že mu dieta může pomoci při průjmovém onemocnění. Tam naopak často bývá jediným lékem, který je západní medicína (na rozdíl od té čínské) schopna nabídnout. V případech jiných nemocí nám ale připadá takový přístup zvláštně exotický. Možná nám pomůže, pokud pochopíme jeho principy.

Prevence především

Říci bychom ale na úvod měli ještě dvě věci. Za prvé, že čínská medicína, jako většina východních medicínských systémů, staví především na prevenci. V Číně mají přísloví, že léčit nemoc, když se objeví symptomy (tedy to, čemu my říkáme „nemoc“), je asi tak včasné, jako kopat studnu, když dostanu žízeň.

Je to samozřejmě možné – a čínská medicína má velkou roli i při léčbě již existujících symptomů akutních i chronických nemocí, což dokládá stále se zvětšující počet lékařských studií západního typu. Ale není to ten nejlepší přístup. Zkrátka, nejlevnější, nejúčinnější a nejpříjemnější je zůstat zdravý.

Udržování zdraví podle definice WHO

Čínská medicína jako holistický léčebný systém umí udržovat zdraví jako stav dynamické rovnováhy s okolním prostředím. Kromě toho umí udržovat zdraví podle definice Světové zdravotnické organizace, tedy zdraví jako „stav plné tělesné, duševní a sociální pohody a nikoli jen jako nepřítomnost nemoci či vady“. Pomáhá jí v tom i čínská dietetika – protože jak už jsme si řekli, jídlo je možná ten nejlepší lék.

Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM) prosazuje právo pacientů na svobodnou volbu výběru metody léčby. Jsme toho názoru, že pacient má právo zvolit si i šetrné, přírodní, nebo celostní metody léčby, mezi něž tradiční čínská medicína bezpochyby patří. Může si je však zvolit pouze tehdy, pokud jsou součástí balíčku dostupné zdravotní péče. Začlenění tradičních medicín do systému většinově poskytované konvenční péče podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Kdyby stávající systém zdravotní péče odpovídal výrazně více osobním potřebám občanů, ani UPTČM by si nemuselo dávat práci udržovat se při životě, ale protože tomu tak není, jsme tu pro obyvatele České republiky i celé Evropské unie, kteří tradiční medicínu využívají.