Union of Proponents of Tradicional Chinese Medicine
UPTCM
Citron ochlazuje tělo v horku a navíc jeho kyselá chuť stahuje póry, takže brání tomu, abychom se přílišným pocením zbavovali tekutin. Citronáda v létě je tedy skvělý nápad. (Rene Asmussen | Pexels)

Jíst, či nejíst: Exotické ovoce v zimě. Může nám ublížit čaj s citronem? Proč rostou kokosy v tropech?


Autorka: Erika Hájková | TÉMA: Zdravé stravování




České využití čínského „kolečka“ jin a jang

Zimy už nejsou tím, čím bývaly za našich mladých let či dětství našich rodičů, pořád ale přijde podstatné ochlazení. Spolu s ním přichází také čas vánočních stromečků, koled a reklam se soby a Santou na začátku října, což za našich mladých let nebývalo. A vůně mandarinek, která bývala, ačkoli se na ně dřív stály fronty. Inu, ony se asi budou stát zase. Možná brzy.

Všechno ve vesmíru totiž respektuje princip cyklického střídání protikladů. Den a noc, teplo a zima i hojnost a chudoba, západ a východ se střídají někdy s větší, jindy menší pravidelností (co se týče těch reklam se Santou, můžeme dodat: jen blbost je věčná). V Číně dvěma extrémům říkají jin a jang a kreslí se často ve známém „kolečku“ - monádě.


Proč rostou kokosy v tropech

Čínská filosofie a medicína vycházejí z toho, že stejné principy můžeme najít jak v okolním prostředí, tak v našem těle. A že naše tělo musí být se svým okolím ve stavu určité dynamické rovnováhy, aby bylo zdravé. Příroda a přírodní léčba tak prostě fungují.

Příroda ale také funguje tak, že nám se zvláštní prozíravostí nabízí vždycky to, co potřebujeme, abychom zůstali zdraví. Proto také v tropech rostou kokosy, jejichž mléko a šťáva mají ochlazující a zvlhčující povahu, takže naše tělo dostane v horku přesně to, po čem touží.

Problém ale nastává, když kokos převezeme přes polovinu světa do Evropy, kde je zrovna zima. Protože v evropské zimě naše těla potřebují úplně jiné věci – třeba dlouho vařenou stravu, kyselé zelí nebo jablka. Které, jak správně tušíte, přirozeně po(u)žívaly celé generace našich předků.


A co citrony?

(Feyza Daştan | Pexels)

Stejné je to s většinou subtropickými citrusy. Třeba takový citron jako ovoce je chladné povahy a je šťavnatý. Proto nám báječně ochlazuje tělo v horku a navíc jeho kyselá chuť stahuje póry, takže brání tomu, abychom se přílišným pocením zbavovali tekutin. Citronáda v létě je tedy skvělý nápad.

Citrony také podporují trávení a ničí hnilobné bakterie v ústech i jinde. Jsou tedy užitečné při zápachu z úst, ale také třeba při nadváze. Pomáhají totiž rozpouštět hleny. A kdo ví něco o hlenu v čínské medicíně, ten ví, že hlen tvoří jak nadváhu v našem těle, tak klasické zahlenění, kterému tak obvykle říkáme – to při chřipce a nachlazení. Tam jsou citrony užitečné.

Ovšem pouze v situaci, kdy už řešíme rozvinutý stav. Pokud se prochladíme a cítíme zimnici, nebo stav, kdy na nás takzvaně „něco leze“, pak citron nepomáhá. Naopak. V tom případě potřebujeme škodlivý chlad či horkost z vnějšího prostředí dostat ven z těla. A k tomu potřebujeme otevřít povrch – což umí skvěle třeba zázvor, rozhodně ale ne citron.

Takže obliba zázvorového čaje v zimě je moudrostí čínské medicíny odůvodněná, nikoli už ale zázvorového čaje s citronem. Také bychom si měli dát pozor, abychom zázvor nekonzumovali, pokud se ještě chystáme ven do chladna. Tím bychom spíše otevřeli dveře dalšímu nachlazení, než jej ze sebe vyhnali.

Pokud si dáme zázvorový čaj, pak raději s dalším zahřívajícím kořením, třeba skořicí. A pak honem do peřin a lehce (nikoli příliš!) se vypotit.

Ostatně, podobné návody jsou v souladu třeba s tím, co říkal český léčitel páter Ferda (a s ním i „zdravý selský rozum“) našich babiček: exotika je sice krásná, ale naše tělo funguje nejlépe s tím, co nám roste za humny – v době, kdy to tam roste.

O tom, proč to neplatí tak docela pro čínské byliny, si povíme zase příště.




Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM) prosazuje právo pacientů na svobodnou volbu výběru metody léčby. Jsme toho názoru, že pacient má právo zvolit si i šetrné, přírodní, nebo celostní metody léčby, mezi něž tradiční čínská medicína bezpochyby patří. Může si je však zvolit pouze tehdy, pokud jsou součástí balíčku dostupné zdravotní péče. Začlenění tradičních medicín do systému většinově poskytované konvenční péče podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Kdyby stávající systém zdravotní péče odpovídal výrazně více osobním potřebám občanů, ani UPTČM by si nemuselo dávat práci udržovat se při životě, ale protože tomu tak není, jsme tu pro obyvatele ČR, kteří tradiční medicínu využívají.