Soudní spor o nezákonný postup při zrušení zákona o terapeutech TČM (Retrospektiva)

V září roku 2017 začala platit novela zákona, která umožňuje vzdělávání nelékařských profesí tedy terapeutů a specialistů tradiční čínské medicíny (TČM). Senátory navrženou změnou zákona o nelékařských zdravotnických povoláních byla následně TČM 28. prosince 2018 vyškrtnuta ze zákona. Senát byl poté zažalován za neposkytnutí podkladů k důvodové zprávě a ošetření střetu zájmů senátorů, kteří mohli být jako lékaři pod vlivem České lékařské komory (ČLK) a nezohledňovat vůli lidí, kteří TČM využívají a praktikují.

Změnu zákona navrhli senátoři MUDr. Alena Dernerová a dnes již zesnulý MUDr. Vladimír Plaček, k níž přiložili důvodovou zprávu, v níž se objevují argumenty označující tradiční čínskou medicínu jako „skupinu léčitelů“, obavu z možného začátku uplatňování nároků terapeutů na úhradu svých úkonů ze zdravotních pojišťoven nebo tvrzení, že tato medicína byla testována vědecky a nefungovala.

Je nápadné, že oba senátoři (navrhovatelé) jsou lékaři a členové ČLK, která proti TČM dlouhodobě brojí. [1] Dále je podivné, že se důvodová zpráva neopírá o žádné zdroje a podrobně nedokládá uváděná tvrzení. Na základě důvodných pochybností, podala 23. dubna 2018 nevládní organizace Habeas Corpus opakované žádosti Senátu PČR o poskytnutí informací o podkladech k důvodové zprávě dle zákona o svobodném přístupu k informacím a doložení způsobu ošetření střetu zájmů. [2]

„V ústavním státě suverénní lid chrání sebe a primát svých občanských práv také proti eventuálnímu zneužití moci a tím i před vlastním státem a před vlastními delegáty.“

- citace z nálezu Ústavního soudu

Habeas Corpus žádala o doložení, zda měli senátoři Dernerová a Plaček, jakožto navrhovatelé zákona, ošetřeno členství v České lékařské komoře proti střetu zájmů se zájmy občanů, kteří vyhledávají léčbu u terapeutů a specialistů TČM (dnes v České republice působí na 129 terapeutů TČM garantovaných českou Komorou tradiční čínské medicíny).

Dále nevládní organizace žádala o zodpovězení otázek:

-     Kdo dal Aleně Dernerové a Vladimíru Plačkovi pokyn zpracovat a podat návrh zákona, či zda se jedná či jednalo výhradně o iniciativu MUDr. Aleny Dernerové a MUDr. Vladimíra Plačka.

-   O jaké konkrétní podklady a důkazy se opírá návrh zákona a odůvodnění návrhu, kde je možno tyto konkrétní podklady dohledat a posoudit. Pokud tyto konkrétní podklady existují, žádáme o jejich zaslání či označení, kde tyto možno dohledat. Pokud neexistují, žádáme řádné odůvodnění, z jakého důvodu.

-   Kdy a u koho byl návrh zákona v připomínkovém řízení a zda, kdy a kde a s kým byl konzultován, včetně zástupců veřejnosti. Pokud nebyl konzultován, žádáme o řádné odůvodnění z jakého důvodu konzultován nebyl.

-     Zda byl senátní návrh zákona předložen veřejné diskusi. Pokud ano, kdy, kde a jakým způsobem. Pokud nikoli, z jakého důvodu.

-     Zda byl návrh konzultován či předložen Světové zdravotnické organizaci (WHO). Pokud ano, kdy, kde, a s jakým výsledkem. Pokud nikoliv, z jakého důvodu.

-     Zda byl konzultován či předložen orgánům EU. Pokud ano, kdy, kde, jakým způsobem a s jakým výsledkem. Pokud nikoli, z jakého důvodu.

Soudní žaloba za neposkytnutí informací

Protože Senát odpovědi neposkytl, obrátila se organizace Habeas Corpus na Městský soud v Praze, kde 22. července 2018 podala žalobu na ochranu před nezákonným zásahem orgánu státní moci a správního orgánu s podezřením na porušení základních práv a svobod. [2]

29. března 2019 Městský soud v Praze žalobu zamítl, ale o několik měsíců později 8. listopadu 2019 Nejvyšší správní soud rozhodnutí zrušil a vrátil celou věc Městskému soudu k dalšímu řízení. [3] Nyní bude soud pravděpodobně posuzovat, zda nedošlo ze strany Senátu k nečinnosti, kterou by došlo k nesplnění zákona o přístupu k informacím.

„Jestliže povinný subjekt nevydá rozhodnutí, ale ani (dle názoru žadatele) neposkytne informace v plném rozsahu, lze se proti takovému vyřízení žádosti bránit nečinnostní žalobou dle § 79,“ uvádí Nejvyšší správní soud v rozsudku. [3]

„Předmětem celého sporu je právo na informace zaručené čl. 17 Listiny. Toto právo bylo od počátku upíráno postupem Senátu a následně městského soudu. Bez věrohodných informací o tom, co dělají volení představitelé, nelze účinně vykonávat volební právo a kontrolovat správnost a zákonnost legislativního procesu,“ uvádí v žalobě Habeas Corpus.

Dopis děkana Masarykovy univerzity v Brně do Senátu PČR

Další podivnou okolností celého příběhu je aktivita děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně prof. MUDr. Jiřího Mayera, který dne 16. května 2017 do Senátu PČR zaslal dopis, v němž se vyjadřuje k návrhu zákona, který má zrušit povolání terapeuta a specialisty TČM. 

Zejména ve druhé polovině tohoto dopisu pan děkan vyjadřuje obavy o peníze z veřejného zdravotního pojištění a hovoří jménem dalších děkanů fakult, kteří nejsou podepsáni, pouze jmenováni. Dále Mayer výslovně žádá o „vyjmutí tradiční čínské medicíny ze služeb hrazených veřejným zdravotním pojištěním“.

Unie příznivců TČM po získání dopisu zaslala panu děkanovi a Lékařské fakultě Masarykovy univerzity 4. srpna 2019 dopis s žádostí o poskytnutí informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. V dopise je dotazován, zda dotyčné údaje zaslané Senátu konzultoval se zástupci veřejnosti nebo někým dalším. Zda má údaje podložené údaji z veřejné diskuse a zda jsou mu známy závěry a usnesení Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně tradiční čínské medicíny. Zda on sám nebo někdo z jeho blízkých spolupracovníků někdy studoval TČM. Zda má povědomost o výuce TČM v ČR a v zahraničí (zejména v zemích EU).

Protože pan děkan na dotazy nereagoval, zaslala UPTČM předžalobní výzvu Masarykově univerzitě s tím, že žádá univerzitu, aby na otázky odpověděla, s podmínkou, že pokud tak neučiní, bude se informací domáhat soudní cestou.

„Je zajímavé, že na jedné straně dokáže pan děkan „vnucovat“ své názory a hovořit za ostatní nepodepsané děkany lékařských fakult v ČR, a na straně druhé není ochoten či schopen odpovědět na otázky k jeho ovlivňování legislativního procesu,“ říká Jiří Plicka, předseda UPTČM.

UPTČM v tomto jednání spatřuje jednoznačný a neodůvodněný lobbing ve prospěch úzké skupiny lékařů západní medicíny a farmaceutů, na úkor široké veřejnosti. 

„Takovýto přístup bychom považovali za přijatelný pouze v případě, pokud by pan děkan Mayer byl ochoten a schopen fundovaně a k věci zodpovědět otázky veřejnosti a obhájit tak veřejně své názory podsouvané Senátu PČR,“ říká Jiří Plicka. „Toho však zjevně schopen ani ochoten není, takže po několika urgencích mu byla zaslána předžalobní výzva.“

Veřejnost si žádá řádnou veřejnou diskusi na dotyčné téma, která ale zatím nikde přes úsilí veřejnosti neproběhla. Tím považujeme dotyčný lobbing za nepřípustný a škodlivý. UPTČM je připravena na příslušné subjekty podat další žaloby a domáhat se tak veřejné diskuse, při veřejném projednání případu před soudem.

Česká lékařská lobby proti TČM

Vůči tradiční čínské medicíně začalo vystupovat předsednictvo České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ale i Česká lékařské komora. Ve spojitosti s tím také senátoři (lékaři) MUDr. Alena Dernerová a MUDr. Vladimír Plaček.

Mnohé námitky této lobby, jsme shrnuli v sekci „Mýty o TČM“, kde uvádíme na pravou míru situaci TČM v České republice a podrobnosti o pozadí jednotlivých „mýtů“, které jsou obvykle opakovány a používány jako útoky proti TČM a dezinformace o možných přínosech tradiční čínské medicíny.

Příznivci TČM chtějí svobodně investovat svoje peníze do zdraví 

Lidé, kteří se chtějí léčit TČM platí zdravotní pojištění a vedle toho jsou nuceni si financovat léčbu TČM z vlastní kapsy. I když někteří lidé západní léčbu nevyužívají, musejí ze zákona přispívat na zdravotnictví povinným placením zdravotního pojištění. Stát jim poté upírá možnost investované peníze využívat pro léčbu prostřednictvím TČM, kterou preferují na základě svých občanských práv a svobod, svobody víry a svobody zvolit si vlastní způsob léčení.

Plátci zdravotního pojištění si nadále mají hradit využívání TČM

z vlastní kapsy, na čerpání peněz z pojištění nemají nárok.

Stanovisko Unie příznivců Tradiční čínské medicíny

Tradiční čínskou medicínou (TČM) praktikovanou na Západě se rozumí celostní preventivní léčebný systém prověřovaný tisíce let, který vychází z taoistických principů, a jehož ústřední teorii tvoří protichůdné síly jin a jang. TČM je založena na podrobné individuální diagnostice, která posuzuje zdravotní stav celostně, jako výsledek činnosti všech vnitřních orgánů a emoční zátěže a bere v úvahu i celkovou konstituci člověka, jeho zdravotní historii a životní styl.

Tradiční čínská medicína je systém, který byl průběžně vytvářen velmi dlouhou dobu. Nejstarší písemné záznamy se datují 400 let př. n. l. Patří k nim klasická příručka Vnitřní kniha Žlutého císaře nebo písemnosti z hrobky v Mawangdui a další. Přibližně každých sto let bylo v Číně vydáno některé ze stěžejních děl, která obohacují určité aspekty čínské medicíny, zdaleka ne všechna se však dochovala.

Čínská medicína obsahuje například akupunkturu, fytoterapii (používání stravy a bylin), masáže a cvičení (čchi-kung). To vše spojuje taoistická filosofie a její paradigmata, která tvoří páteř celého systému.

TČM člověka vnímá v souvislosti s jeho okolím, vztahy, ročním obdobím, klimatickými faktory, životním stylem a podobně. V prevenci a podpoře udržování dynamického zdraví (homeostáza) zohledňuje nejen nerovnováhy, či přímo nemoc, ale i tělesnou konstituci.

Celostním přístupem napomáhá obnovovat stav vnitřní dynamické rovnováhy organismu a dokáže nejen vrátit fyzický i psychický pocit zdraví, ale pomáhá ho také dlouhodobě udržet.

Na základě tradičních přístupů lze člověku nabízet zcela individuální pomoc, „ušít ji na míru“, prostřednictvím jinde nevyužívaných prostředků, což lze považovat za jeden z hlavních přínosů tradiční čínské medicíny do palety dostupné zdravotní péče.

TČM lze využívat zejména jako metodu preventivní, k podpoře udržení dynamického zdraví v době, kdy ještě nemoc dle západních medicínských praktik diagnostikována není. Je i jemnou metodou vhodnou pro děti a starší osoby. Zároveň významný potenciální přínos má TČM ve spolupráci s intervenční medicínou konvenční, tedy západní, pro doplňkovou konstituční pomoc k terapii u již rozvinutých poruch a nemocí.

S aplikací TČM může jít ruku v ruce dietetické a režimové poradenství tak, aby zájemci získali návod, jak si své dynamické zdraví (homeostázu) dlouhodobě udržet a prohloubit. Více zde…

Znepokojení nad omezováním TČM v neprospěch občanů

Unie příznivců Tradiční čínské medicíny je velmi znepokojena aktivitami a vystupováním předsednictva České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně k tradiční čínské medicíně, současného ministra zdravotnictví p. Adama Vojtěcha a v neposlední řadě snahou senátorů Aleny Dernerové a Vladimíra Plačka. [4]

Již sama důvodová zpráva k tomuto návrhu senátního návrhu obsahuje v bodě 1 zcela nedostatečné a vadné odůvodnění, se mimo jiné vůbec nezmiňuje o tom, co chtějí občané. Dnes vidíme, že řada lidí TČM využívá a praktikuje. Naopak ti, co TČM nevyužívají netrpí žádnou újmou z existence, provozování a využívání TČM v ČR!

Senátoři a poslanci složili slib, kterým se zavazují „... Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“

Nic se v tomto slibu neuvádí, že by poslanec a senátor slibovali vykonávat svůj mandát v zájmu České lékařské komory, ministra zdravotnictví či jiné lobby. 

Občané ČR, kteří TČM využívají ke svému léčení, prevenci a udržování zdraví, mají právo na její důstojné postavení v rámci medicíny, nehledě na skutečnost, že TČM působí již tisíce let.

Senátoři Dernerová a (dnes již zesnulý) Plaček zřejmě svým návrhem diskriminují občany, kteří TČM chtějí a chtějí, aby TČM zaujala důstojné místo a její služby byly respektovány a zařazeny ministerstvem zdravotnictví tak, aby jim mohli přinášet maximální užitek. Více zde…

Autor UPTČM, publikováno 10. ledna 2020.

POZNÁMKY:

[1] ČLK, Tempus Medicorum (březen 2019), Čínská medicína v Hradci končí. V nemocnici už „léčitelé“ působit nesmí / Odvrácená tvář čínské medicíny: tygří vývar, penis i víno. Proč umírají tygři? https://www.lkcr.cz/doc/tempus_file/tm-03_19-149.pdf

[2] (viz příloha žaloby obsahující otázky položené Senátu PČR) Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem orgánu státní moci a správního orgánu ze dne 22. července 2018. http://www.voxpopuli.sk/files/1008ODd.pdf

[3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. listopadu 2019. http://www.voxpopuli.sk/files/1251ZTA.pdf

[4] Stanovisko Unie příznivců Tradiční čínské medicíny, k senátnímu návrhu zákona senátorky Aleny Dernerové a senátora Vladimíra Plačka, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb. http://www.voxpopuli.sk/files/671ZmY.pdf