Unie příznivců Tradiční čínské medicíny
UPTCM
Jak zůstat zdravý při Velkém sněhu 9 rad čínské medicíny nejen podle orgánových hodin. (Vika Glitter / Pexels)

Jak zůstat zdravý při Velkém sněhu: 9 rad čínské medicíny nejen podle orgánových hodin


Autorka: MUDr. Ludmila Bendová

Představujeme další díl z cyklu pořadů o čínské medicíně. Čítá přes sto dvacet pokračování a vysílaly jej minulé dva roky rádia Color a Hey každé pondělí v rámci pořadu Barevný svět.

UPTCM na pořadech skrze své příznivce a podporovatele organizačně spolupracovalo. Představují přesně to, co si klademe za cíl: jednoduchým způsobem vysvětlují základní principy čínské medicíny. A přidávají důležité praktické tipy pro každého, kdo chce s pomocí čínské medicíny udržovat své zdraví.


V textu níže se dozvíte:


Není-li v řece voda, člun nepopluje.

- Čínské přísloví


Zima jako v Číně?

Nastupuje zima. Na sedmý prosinec letos připadá podle čínského počítání času kalendářní uzel, nazvaný Velký sníh. Na severu Číny totiž v tuto dobu obvykle poprvé pořádně sněží. My jsme se také docela trefili – současný lunární uzel je nazvaný Malý sníh.

Čtyřiadvacet úseků, na něž staří čínští zemědělci dělili rok, možná neplatí v našem klimatu přesně. A to ačkoli je tomu severočínskému podobnější než klima v mnoha oblastech jižní Číny. Rozhodně však můžeme u nás téměř beze změny využít jiné principy, které tisíciletá čínská civilizace vytvořila – principy tradiční čínské medicíny. A to přesto, že se náš životní styl od životního stylu Číňanů před mnoha staletími zdánlivě dost liší.


Jak najít přirozené fungování organismu

Jak mohou starověká pravidla platit v době mobilních telefonů, umělého osvětlení, celoročně dostupných sezónních potravin, nočních směn a klimatizovaných kanceláří? Docela jednoduše: tím jediným, co se na našem životním stylu nezměnilo, jsme my sami. Nebo alespoň naše tělo. A starověcí zemědělci měli proti nám jednu obrovskou výhodu. Mohli fungování svého organismu pozorovat v přirozeném prostředí, v němž se vyvinulo a jehož je součástí.

Naše věda a medicína tak sice umí vysvětlit mnohé a proniknout do tajů, které byly dosud lidem skryty, ale někdy to vypadá, že jí přesto něco uniká. Možná ty nejjednodušší základy našeho fungování.


Geny řídí den a noc!

Vezměme si takové orgánové hodiny. To, že naše tělo obsahuje určitý rytmus dne a noci, jinak také cirkadiánní, víme. Znamená to, že naše tělo obsahuje cosi, co mu říká, že má spát a regenerovat, když je tma, a bdít, když je světlo. Nejsme v tom sami: stejný gen má většina živočichů, dokonce včetně mušek octomilek. Další věc, kterou víme, že je tento rytmus řízen přes určité proteiny až na úrovni samotných buněk a je kódován v naší DNA. Za tento objev dokonce dostali v roce 2017 tři vědci Nobelovu cenu.

Geny přes buňky, mozek a hormonální systém řídí celé tělo. Tento jev stojí například v základech takzvaného jet-lagu, neboli pásmové nemoci, která nás může při cestování po světě docela potrápit.


Povídejte si za pecí…

Jen velmi opatrně se ale dozvídáme, že to také znamená, že bychom měli svůj životní styl přizpůsobit panujícímu ročnímu období. Například to totiž také znamená, že bychom měli v zimě chodit spát takzvaně „se slepicemi“. I když nejsme hibernující medvědi, naše tělo je prostě nastavené na odpočinek ve tmě, a ta je v zimě většinu dne.

Schválně – kdo z nás to dělá? Přitom tak naše pra-prababičky do vynálezu plynového, a později elektrického osvětlení, fungovaly téměř bez výjimky. Příslovečné dlouhé zimní večery sloužily k povídání si za pecí. Dnes často místo něj sedíme u počítače a stíháme uzávěrky ke konci roku, případně trápíme své tělo ve fitku, protože jsme s nástupem chladného počasí nějak přibrali. Povídání za pecí jsme odsoudili jako cosi, co bylo produktem nezbytnosti. Venku byla moc zima a stejně nebylo čím svítit. A ejhle – není tomu tak!


Vynález orgánových hodin – dar čínské kultury

Čínští mudrcové, filosofové a lékaři se ovšem nezastavili u takovéhoto jednoduchého pozorování. Na jeho vycizelování do svébytného a propracovaného systému měli spoustu času – a dobře ho využili. Je to vlastně podobné, jako s kalendářem. Tam, kde my vidíme čtyři roční období, rozdělené dvěma slunovraty a dvěma rovnodennostmi, čínská tradice vidí dvacet čtyři dob. Ty jsme zmiňovali na začátku.

A tam, kde moderní věda objevuje, že existuje střídání dne a noci, zakódované v jádrech buněk, čínská medicína už staletí uznává takzvané orgánové hodiny. Ty po dvouhodinových úsecích dělí den a jejich znalost nám může zásadně pomoci ke zdravějšímu životu.


12 hlavních orgánů je věda!

Pravidelní posluchači našeho pořadu již jistě vědí, že čínská medicínská teorie pracuje s dvanácti hlavními orgány, a že tyto orgány mají i některé funkce, které bychom jim podle západní medicíny zřejmě úplně nepřipsali. Ba dokonce, že existuje jeden záhadný orgán, nazvaný trojitý ohřívač či zářič, který má sice funkci, ale nemá formu – tedy – nemá takovou formu, na niž jsme zvyklí z anatomie.

Zájemce o tuto problematiku odkazujeme na archiv letních dílů našeho pořadu, kde jsme o trojitém zářiči vysílali příběh téměř detektivní. Případně na studium tradiční čínské medicíny, třeba na 1. škole tradiční čínské medicíny, která vyučuje studenty již přes třicet let.


Energie čchi proudí v každé buňce

Vraťme se zatím k orgánovým hodinám. Přesněji možná meridiánovým hodinám. V jejich základu totiž nestojí kupodivu nauka o orgánech samotných. Alespoň ne ve smyslu anatomie, jak ji známe ze západních lékařských fakult.

Základem je nauka o základní životní energii, zvané čchi, a o tom, že nekonečné proměny této energie v čase tvoří vše ve vesmíru – včetně našich těl. To zní možná pohádkově. Jde však o pohádku, které by zřejmě dobře rozuměli moderní fyzikové.

V tělech nám čchi ve vlastním smyslu proudí především sítí meridiánů, tedy akupunkturních drah. V širším smyslu jsou různé její podoby a funkce samozřejmě přítomné v každé naší buňce.


Jak nahoře, tak dole

Čínští mudrci však věřili či spíše věděli, že všude ve vesmíru musejí pro čchi v zásadě platit stejné zákonitosti. Pokud tyto zákonitosti známe v makrokosmu přírody, budou zřejmě tak či onak platit i v mikrokosmu lidského organismu.

Tak musí třeba platit střídání dvou polarit, jež nazýváme jin a jang. Čínská filosofie a věda však odvodily ještě další úrovně, na nichž čchi můžeme rozlišit například na pět různých kvalit – to jsou naši oblíbení hybatelé, kteří ztělesňují mimo jiné jednotlivá roční období. Jiná úroveň nabídne kvalit dvanáct – které představují zvířata čínského zvěrokruhu – a tak dále.


Praktické léčení pomocí symbolů

Jak to ale souvisí s drahami? Pro našince je čínské myšlení ze začátku oříškem. Je vysoce symbolické a všímá si mnoha úrovní světa současně. Podobná je ostatně i čínská řeč, která jednou slabikou obsáhne mnoho a mnoho našich slov.

To, co je pro nás podstatné je, že promítneme-li ono symbolické myšlení do reality, dostaneme jednoduché modely, které fungují. Jako tajemná mapa kouzelnického učně spojují tyto modely v naší mysli body, mezi nimiž by nás nenapadlo hledat souvislost. Jenže – a to je to kouzlo – pokud je propojíme, funguje to. Například můžeme úspěšně léčit bolest hlavy stimulací určitého bodu na ruce či noze. Abrakadabra!


Orgánové hodiny: Matematika, ne šamanismus

Podobně pokud aplikujeme na naše tělo principy taoistické filosofie, dostaneme teoretický systém, v němž čchi během dne proudí dvanácti hlavními meridiány, čili drahami. Jinak tomu nemůže být, pokud mají platit čínská kosmologická pravidla.

Konkrétní rozbor toho systému je pro formát našeho povídání příliš složitý. Nám teď postačí konstatování, že každé dvě hodiny je jedna ze drah aktivnější než ty ostatní. Na základě týchž základních principů pak ke každé dráze patří jeden z dvanácti hlavních orgánů v našem těle. To tedy znamená, že každé dvě hodiny je na vrcholu aktivity jeden orgán.

Skvělé je, že takto v podstatě matematicky odvozené schéma dává výsledek, který vypadá až primitivně logický a funkční. Jako by nevznikl onou složitou filosoficko-matematickou cestou, ale přímým pozorováním. To jsou ony proslavené čínské orgánové hodiny. Celý tenhle složitý výklad jsme podávali proto, abychom vám ukázali, že to nejsou šamanské kejkle, jak si u nás, ke své škodě, ještě spousta lidí myslí.


Čas na snídani i toaletu

Pojďme konečně k orgánovým hodinám samotným. Podle nich začíná den ve tři hodiny ráno, kdy je nejsilněji energeticky obsazen meridián plic. Plíce řídí čchi celého těla. Mezi třetí a pátou ranní je tudíž skvělý čas na vstávání a cvičení, a vůbec podávání výkonů – pokud jsme zdraví. Pokud máme fungování plic narušené, nebo jsme v nedávné době prožili například nějaký zármutek, měli bychom naopak odpočívat a své plíce šetřit.

Po plicích je aktivní jejich soused – meridián tlustého střeva. Mezi pátou a sedmou ranní je tedy ideální čas na vyprázdnění. Následuje akupunkturní dráha žaludku – sedmá až devátá, hodiny snídaně. A co devátá až jedenáctá, kdy štafetu přebírá slezina? Víte, proč tolik lidí, pracujících u počítače, potřebuje právě v této době nutně kávu? Samozřejmě – proto, že je energie jejich sleziny oslabená.


Kdy opravdu musíme spát?

Takto bychom mohli pokračovat. Hodiny mezi jedenáctou a třetí odpolední jsou zasvěceny srdci a tenkému střevu. Jak si možná pravidelní posluchači vzpomenou, jde o orgány, náležející hybateli ohně. Během jejich vlády je naše energie na vrcholu. Od tří do sedmi následují orgány vody, tedy močový měchýř a ledviny. Voda, jak si možná vzpomeneme, je živlem, který spíše uchovává a vyživuje, než koná. Proto bychom měli v pozdním odpoledni zvolnit a dopřát si například lehkou, výživnou večeři mezi pátou a sedmou – třeba polévku.

V sedm nastupuje „službu“ záhadný perikard. Po něm neméně záhadný trojitý ohřívač, který v jedenáct večer předá štafetu žlučníku, a ten v jednu hodinu játrům. Ta uchovávají a filtrují během noci naši krev. Mezi jednou a třetí hodinou ranní je tedy čas, kdy bychom rozhodně měli spát, jinak si zaděláváme na potíže.


Základní principy jsou jednoduché

Se spaním je to ovšem ještě složitější. Do denního rytmu se promítá i střídání polarit jin a jang. Po půlnoci už nastupuje jang, tedy aktivní princip, který nás povede až k poledni. Proto, pokud chceme uchovávat, odpočívat a obnovovat, měli bychom spát v jinové fázi dne – do půlnoci.

Že je to složité? Ale naopak! Pokud začneme dodržovat základní principy, které z těchto filosofických hrátek s energií vyplývají, docela prostě zjistíme, že jsme energičtí, výkonní a zdraví. A že cosi v nás vlastně ví, že takové věci jsou našemu tělu přirozené.


Jednoduché rady nad zlato

Stačí tedy brzy vstávat a časně chodit spát, bohatě snídat, lehce a netučně obědvat a velmi lehce večeřet. V zimním období bychom se pak měli soustředit na uchovávání energie a tepla v našem těle – chodit dobře oblečení, více odpočívat a jíst a pít dlouho vařená, teplá jídla a nápoje.

Že je to v dnešní společnosti těžké? To jistě. Drtivá většina z nás se snaží Matce Přírodě nějak utéci. Její moudrostí se začneme obvykle řídit až tehdy, když nám energetická nerovnováha v těle způsobí nemoc. Pak pochopíme, že – řečeno slovy našeho úvodního přísloví – kde není voda, tam se s člunem našeho života nikam nedostaneme. Naštěstí však často stačí docela málo k tomu, abychom stavidla, která jsme na řece vybudovali, zase povolili a vypluli na poklidný tok řeky života a zdraví.

Přejeme vám ničím nerušenou plavbu a těšíme se na shledanou příští týden!



Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM)

Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM) prosazuje právo pacientů na svobodnou volbu výběru metody léčby. Jsme toho názoru, že pacient má právo zvolit si i šetrné, přírodní, nebo celostní metody léčby, mezi něž tradiční čínská medicína bezpochyby patří. Může si je však zvolit pouze tehdy, pokud jsou součástí balíčku dostupné zdravotní péče. Začlenění tradičních medicín do systému většinově poskytované konvenční péče podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Kdyby stávající systém zdravotní péče odpovídal výrazně více osobním potřebám občanů, ani UPTČM by si nemuselo dávat práci udržovat se při životě, ale protože tomu tak není, jsme tu pro obyvatele České republiky i celé Evropské unie, kteří tradiční medicínu využívají.