Dánské hygge, které posílí vaše plíce + Recept polévku a akupresuru (nejen) po viróze

Autorka: MUDr. Ludmila Bendová

Představujeme další díl z cyklu pořadů o čínské medicíně. Čítá přes sto dvacet pokračování a vysílaly jej minulé dva roky rádia Color a Hey každé pondělí v rámci pořadu Barevný svět.

UPTCM na pořadech skrze své příznivce a podporovatele organizačně spolupracovalo. Představují přesně to, co si klademe za cíl: jednoduchým způsobem vysvětlují základní principy čínské medicíny. A přidávají důležité praktické tipy pro každého, kdo chce s pomocí čínské medicíny udržovat své zdraví.

V textu níže se dozvíte:

• Co znají v Číně navíc kromě naší rovnodennosti a slunovratu?

• Který „uzel“ čínského kalendáře právě prožíváme

• Jaké jsou funkce hybatele kovu v našem těle

• Co pro naše zdraví může znamenat pojem pěti duší (a proč nejde o pověru či spiritismus)

• Proč jsou naše plíce jako kočka

• Proč hygge vynalezli zrovna Dánové a jak může prospět našim plicím?

• Recept na posilující polévku z ovesných vloček a zeleniny

• Akupresurní body i byliny pro posílení při i po viróze

• Proč je na podzim důležitá laskavost.

Máchnutí mečem podzimní mlhu nepřetne.

- Čínské přísloví

Pro tradiční čínský tradiční kalendář je směrodatné nejen slunce, ale i měsíc. Měsíc je zásadním nebeským tělesem pro každého zemědělce. Všechny velké civilizace minulosti se jím více či méně řídily. V Číně však tento kalendář přetrvává i do dnešních dnů.

Ačkoli se praktický chod hospodářství i veřejného života řídí samozřejmě většinově kalendářem moderním, tradiční lunární kalendář určuje například data velkých čínských svátků. Takovým je třeba nový rok, nebo svátek středu podzimu, důležitá oslava rodinné pospolitosti, která se odehrává v polovině září a znamená pro Číňany příležitost navštívit rodinu.

Čínský kalendář: Nejen rovnodennost, ale i 24 uzlů

Kromě toho čínský slunečně-měsíční kalendář ale obsahuje dvacet čtyři důležitých bodů, známých jako uzly nebo nody. Z nich v Evropě používáme v lepším případě jen čtyři: letní a zimní slunovrat a jarní a podzimní rovnodennost. Tyto čtyři znali Číňané prokazatelně již za dynastie Šang, někdy mezi 17. a 10. stoletím před Kristem. Postupně k nim ale přidali další uzly, které dělí rok na zmíněných dvacet čtyři období.

Vznikla tak síť kalendářních záchytných bodů pro zemědělství. Mohli bychom si ji představit jako vylepšené pranostiky. Fakt, že se uzly používají dodnes, ovšem svědčí o tom, že mají co nabídnout nejen zemědělcům. Především mohou pomoci tomu, aby se lidská bytost sladila s cykly přírody, což je zásadní pro její zdraví. Nejen podle čínské medicíny.

Máme tu Nástup mrazu

Tak například na dvacátý třetí říjen letos připadá uzel, kterému se říká Nástup mrazu. Pro obyvatele měst v našich končinách je konec října obvykle hlavně nástupem zimního času a časem obouvání zimních pneumatik.

Z toho je však také vidět, že i když je u nás jiné podnebí, než v Číně, s koncem října už jistě končí jakékoli pokusy o babí léto. Nastává opravdový podzim. Je třeba se teple zachumlat, přizpůsobit stravu i denní režim nastávajícímu chladu a tmě a také si dopřát trochu populárního hygge. Jak souvisí tenhle dánský koncept „příjemného pocitu v životě“ s čínskou medicínou? To si právě povíme.

Hybatel kovu – i stažení je nutné pro život

Jak už pravidelní posluchači vědí, v přírodě na podzim dominuje energie hybatele, kterému Číňané říkají kov. Kov je energie, která v klasickém západním modelu chybí. Kov odpovídá tendenci, převažující v části roku, které vládne. Jeho esencí je kontrakce, stažení. Zbavení se nepotřebného. Odpovídající „kovové“ orgány v našem těle se také stahují, aby bylo vyloučeno nepotřebné – mluvíme o plicích a tlustém střevě. Kov je tedy o eliminaci, hranicích, čistotě, přísnosti, povinnosti – prostě jako seknutí mečem, které zmiňuje dnešní přísloví.

Barvou kovu je bílá

Kdo nás čte pravidelně, ten ví, je že energii všech hybatelů můžeme najít nejen v těle, ale v každém přírodním systému. Každou část přírody tedy můžeme „rozložit“ na energie hybatelů, jako když bílé světlo prochází hranolem a rozkládá se na jednotlivé barevné paprsky.

Ostatně, když jsme u toho, máme i barvy, odpovídající každému hybateli. Kovu náleží bílá – barva čistoty a v Číně také barva smutku a truchlení. To není náhoda, kov je o ztrátě, pouštění a zanikání a k tomu trocha smutku patří. Jde však o to, aby ho nebylo příliš.

Harmonie není luxus

Čínská medicína především usiluje o harmonii a rovnováhu. Každý emocionální nebo energetický výkyv ovlivňuje celý energetický systém našeho těla a pokud je dlouhodobý, nastává v těle na energetické úrovni disharmonie. Ta se posléze může projevit fyzickými nebo mentálními příznaky, kterým říkáme na Západě „nemoc“.

Co je to Pět duší?

Hybatelům příslušejí nejen emoce, ale také takzvané duše. Nejde o mrtvé duše, ani o spiritismus! Duše je v teorii čínské medicíny velmi praktickým pojmem. Znamená opět kvalitu energie. V tomto případě kvalitu, skrze níž se projevuje naše vědomí, onen pozorovatel za našima očima, který přichází na svět a zažívá v něm zkušenosti. ¨

Čínsky se mu říká šen. Jednotlivé kvality šenu mají tak trochu vlastní „osobnost“. Nejde o nějaké rozštěpení osobnosti. Jistě už jsme si všichni všimli, že v sobě máme různé psychologické tendence či vlastnosti, zčásti vědomé a zčásti nevědomé. I tak si můžeme představit duše.

Unikátní ale je, že duše tvoří v teorii čínské medicíny nerozlučný celek s tělem. Jako by hmota a energie nebyly něco odděleného, ale právě jen dva různé konce jednoho spektra. Jejich zdraví je nezbytným předpokladem zdraví orgánů, k nimž náleží – a opačně.

Duše plic je jako kočka

Duše, tedy kvalita, která odpovídá kovu, je naše pcho. Pcho je duše, která sídlí v plicích. Je nerozlučně spojena s naším dýcháním, tělem a mimovolními, fyziologickými procesy. Vstupuje do těla krátce po početí a po smrti postupně zaniká, přetrvává v kostech a stává se součástí země. Aspoň podle starých čínských spisů. Proto nepřekvapí, že pcho je ta část naší bytosti, která si chce život pořádně užít!

Doménou pcho jsou základní příjemnosti života a těla: třeba pocit sytosti, pocit bezpečí, dotek, odpočinek. Kdybychom si chtěli představit někoho, kdo myslí na své pcho, poslouží nám představa kočky. Miluje mazlení a měkké a voňavé látky. (Hlavně vyžehlené prádlo, čímž často způsobuje stagnaci jaterní čchi svého majitele – jinými slovy, pěkně ho či ji naštve.) Je roztomilá. Je vyběračná v jídle. Spí osmnáct hodin denně. A nikdy neudělá nic, co se jí zrovna nechce. Dalším dobrým příkladem pcho je malé miminko. To je v podstatě taková vtělená duše pcho: zabývá se jen uspokojením svých základních potřeb doteku a bezpečí, hladu a spánku.

Hygge důležité (nejen) pro plíce

Když je energie kovu v našem těle v pořádku, pcho dělá, co má. Tedy reguluje tělesné procesy a proudění energie v těle, zprostředkovává nám pocit radosti ze života a toho, že si můžeme užívat život a být k sobě i druhým laskaví. Porouchané pcho nás naopak vede buď k poživačnosti a všemožným závislostem, nebo k nenávisti k vlastnímu tělu, sebepoškozování, depresím a dalším nepříjemným stavům. Nebo k fyzické nemoci.

Pcho také velmi ovlivňují emoce a stres – možná bychom řekli, že je jeho doménou psychosomatika, tedy propojení duše s tělem.

Proto je na podzim nanejvýš důležité dopřát si trochu dánského hygge. Hygge je jakýsi soubor příjemností, které zahrnují měkké polštáře a deky, příjemné, tlumené světlo, teplo, chutné jídlo, jemné barvy a radování s blízkými. Bez hygge by Dánové dost možná ve zdraví nepřežili svou dlouhatánskou zimu, podobnou leckdy spíš nekonečnému, tmavému podzimu. Dánové prostě vědí, jak vyživit své pcho.

Posilující polévka pro podzimní plískanice

Zmínili jsme chutné jídlo: raději než kávou se zahřejme na podzim třeba posilující polévkou z ovesných vloček. Recept je docela jednoduchý: Na horké pánvi rozpálíme ghí (přepuštěné máslo). Lehce osmažíme nadrobno nakrájenou cibulku spolu se strouhaným nebo sušeným oddenkem kurkumy a špetkou pepře. Přidáme ovesné vločky, sůl a dostatek horké vody. Pak přidáme na kostky pokrájenou mrkev. Necháme vařit asi třicet minut. Nakonec dochutíme trochou sójové omáčky, citronovou šťávou, mletou paprikou a přidáme trochu jemně nakrájeného zelí nebo čínského zelí a necháme pár minut odstát.

Tato polévka nás zahřeje – tedy doplní jang. Současně doplní energii čchi v plicích. Ideální podzimní pokrm!

Bylina, se kterou bychom měli vařit

Jak dále může našemu pcho prospět tradiční čínská medicína? Existuje například téměř nepřeberně mnoho bylin, které prospívají plicím. Za všechny dnes vyberme paj-ch, cibulku jedné liliovité rostliny. Čínský název dotyčné rostliny by se dal do češtiny přeložit jako „trsovník“, Produkuje totiž celé trsy malých cibulek. Ty se vykopávají na podzim, po umytí se krátce povaří, opláchnou a usuší.

Trsovník paj-ch je sladké chuti a mírně chladné povahy. Úžasně prospívá plicím, ale i srdci. Pročišťuje horkost, svažuje a vyživuje. Je užitečný při suchém kašli, a to i chronickém. Kromě toho utišuje i ducha šen, tedy neklid srdce, a je tak užitečný při nespavosti s neklidem, zvláště pokud přetrvává například po viróze či jiném horečnatém onemocnění. Podle velkého evropského učence čínské medicíny Giovanniho Maccioci je také užitečný, pokud je naše pcho v nepohodě kvůli emocím a stresu. Paj-ch se dá přidávat i do jídla, vaří se s ním často například maso nebo masový vývar.

Akupresura: zápěstí i nadloktí nám pomůže zůstat zdravými

Rozumí se samo sebou, že našemu pcho prospívá i akupunktura, akupresura či požehování moxovým doutníkem. Sami doma si například můžeme akupresurně stimulovat třetí a sedmý bod dráhy plic.

Třetí bod plicní dráhy najdeme při úponu deltového svalu na přední straně nadloktí, těsně nad jeho polovinou, bráno od ramene. Jako vždy jej najdeme relativně snadno – zvláště pokud třeba trpíme nějakým nachlazením s horkostí v plicích. Bod bude poměrně výrazně bolestivý.

Sedmý bod plicního meridiánu najdeme tak, že do sebe zaklesneme palce a ukazováčky obou rukou. Ukazováček vrchní ruky nám celkem přirozeně spočine na konci vřetenní kosti předloktí, v malé prohlubince mezi dvěma šlachami na výběžku vřetenní kosti (tedy takové té „bambulce“ před zápěstím na vnitřní straně ruky). Sedmý bod plicní dráhy pomáhá tělu mimo jiné vypustit škodlivý vnější patogen.

Kdo musí opatrně

Stejně jako plicní „trojka“ nám tedy pomůže při nachlazení či chřipce. Bod je to poměrně velmi silný, takže například akupunkturou se s ním musí opatrně. Akupresurně bychom si však neměli ublížit. S akupresurou by však měly být opatrné například těhotné ženy či těžce chronicky nemocní. Ti všichni ale mohou vyhledat kvalifikovaného praktika čínské medicíny.

Laskavost z lékárny

Především ale svému pcho – a tedy svému tělu a duši – na podzim prospějeme, pokud na sebe budeme laskaví. Nezapomínejme, že „máchnutí meče podzimní mlhu nepřetne“. V podzimní mlze, nachlazení a splínu totiž nejlépe svůj organismus harmonizujeme ne kovovou přísností a rázností, ale pobýváním v klidu a teple, dostatečným odpočinkem a tím, že si navodíme teplo i v duši, ať už šálkem čaje, oblíbeným filmem nebo pobýváním s blízkými lidmi.

I takový může být recept z lékárny čínské medicíny. Někdy se jí přezdívá medicína zdravého selského rozumu, a tou skutečně je. Učí totiž člověka především životu v souladu s jeho okolím a přírodou. Že je to jednoduché a složité současně? To asi ano – jako život sám.

Přejeme vám krásný podzim a těšíme se na shledanou příští týden, kdy si prohlédneme další zajímavé teoretické i praktické rady z pokladnice tradiční čínské medicíny.