Unie příznivců Tradiční čínské medicíny
UPTCM

Jak si zajistit dlouhý a zdravý život: Čtyři základní pilíře TČM aneb dlouhověká želva


Autorka: MUDr. Ludmila Bendová

Následující cyklus, čítající nyní již přes stovku textů, vysílají poslední dva roky rádia Color a Hey každé pondělí v rámci pořadu Barevný svět. Pořady, na nichž UPTČM skrze své příznivce a podporovatele organizačně spolupracuje, představují přesně to, co si klademe za cíl: jednoduchým způsobem vysvětlují základní principy čínské medicíny. A přidávají důležité praktické tipy pro každého, kdo chce s pomocí čínské medicíny udržovat své zdraví.


V textu níže se dozvíte:


Motto: 

Cesta dlouhá tisíce mil začíná prvním krokem.Lao‘c – Tao te ting



Skryté poklady globální vesnice

Vnímání našeho světa je jiné než před sto lety, již neměříme vzdálenost délkou svého kroku, rychlou dopravou se nám svět jaksi zmenšil a mluví se o globální vesnici. Zdá se nám, že už vše známe a nic nás nepřekvapí. Přesto cestování do dalekých zemí láká, protože zažít něco na vlastní kůži je nenahraditelná zkušenost.

Často jsou to drobnosti, které nás zaskočí a poskytnou vzácnou možnost nahlédnout jiný způsob myšlení. Podobný účinek má čtení starověkých knih nebo studium některé tradiční nauky, třeba tradiční čínské medicíny, kterou se vám budeme snažit přiblížit v následujících relacích a kterou více jak 30 let vyučují v 1.škole Tradiční čínské medicíny (TČM) pomocí dálkových kurzů a seminářů.

Snad se nám podaří alespoň trochu poodhalit jiný vesmír filozofie, vnímání a postupů pro udržení zdraví.

Jednou jsem v rámci stáží našich studentů 1. Školy TČM navštívila čínskou nemocnici v Číně se studentem sinologie, který byl uchvácen výjevy z čínských parků, kde se v mlžném ranním oparu půvabně vznášely matné postavy, tak zvláštním pomalým stylem, že nám připomínaly víly nebo nějaké pohádkové bytosti.

„Co to ti lidé pod těmi stromy dělají?“ ptal se mě tento mladík, který měl za sebou pár let studia čínštiny a domluvil se lépe než já. Vůbec netušil, že právě pozorujeme tchaj-ťi čchuan, jakýsi národní sport i péči o zdraví v jednom. A také jednu z pomyslných nohou starověké čínské želvy.


Symbol dlouhověkosti i TČM - želva

O želvách je známo, že žijí velmi dlouho a proto je možné je užít jako symbol nauky a umění čínské medicíny, která na této planetě patří k jedněm z nejstarších.

Jednu nohu už známe a to jsou právě zmíněná podivuhodná čínská cvičení, jako je tchaj-ťi čchuan nebo čchi-kung a také bojová umění z nich odvozená – wu-šu.

S další nohou se už většina také setkala. Je to akupunktura, stimulace přesně popsaných míst na lidském těle pomocí jemných jehliček.

Méně známé jsou typicky čínské masáže jako tchuej-na či guáša, ke kterým se dostaneme později a které tvoří třetí nožičku pomyslné želvy.

Podceňovaná je i poslední nožička nebo spíše noha čínské želvy a tou je čínská fytoterapie tedy nauka o bylinách a směsích z nich sestavených, která si svojí složitostí nezadá ani s moderní farmakologií a v Číně tvoří až 70% všech postupů v tradiční čínské medicíně.

Nedělitelnou součástí čínské fytoterapie je i dietetika neboť podobně jako v Evropě v Mathioliho herbáři ze 16.století, jsou mezi čínskými léčivkami zařazeny i potraviny. Toto vše se probírá v rámci kurzů 1.školy TČM dokonce hned v prvním ročníku. Můžeme odkázat i na Hippokrata : „Budiž vaše jídlo vaším lékem“. Bohužel to o některých současných potravinách říkat nemůžeme.


Starověká filosofická želví „páteř“

Želva drží pohromadě pomocí páteře a kostí a ty představují jednotný systém taoistické filosofie, který vším prolíná a bez nějž nelze celý systém ani pochopit ani správně užívat. Toto pochopení je třeba neustále trénovat podobně jako želva své svaly jinak se nepohneme z místa.

Čínskou medicínu se nelze naučit jen z knih, nutná je praxe. Proto je součástí seminářů 1.školy TČM vždy i několik dní praxe, hned od druhého semináře.

Naštěstí má želva i krunýř. Tím jsou všechna starověká díla, která se nám dochovala po dobu posledních 2000 let a je jich opravdu hodně. Později budeme citovat z Vnitřní knihy Žlutého císaře, která byla napsána tři sta až pět set let před naším letopočtem, ale dodneška slouží jako zdroj základních pouček.

Další starověké dílo, ze kterého čerpáme je Pojednání o zranění chladem z roku dvě stě našeho letopočtu, jehož směsi se dodneška užívají na mnohá, zejména infekční onemocnění. Proč? Protože jsou účinné.


Jak si zajistit dlouhý a zdravý život?

Srovnejme s antibiotiky, které nemáme ani sto let a už bojujeme s rezistencí mikrobů proti nim a nutností zvyšovat jejich dávky čímž stoupá jejich toxicita.

Dalo by se citovat z mnoha stovek dalších knih historie čínské medicíny. Čínské přísloví říká, že „jeden obrázek vydá za tisíc slov“. Proto budiž symbol želvy jako tradiční čínské medicíny spjat s radostí ze života i v pokročilém věku, včetně pohybu.

Nejlepších výsledků se v čínské medicíně dosahuje právě při kombinaci všech metod, takže pacient spolupracuje na změně stravy, naučí se jednoduchá cvičení, chodí na jehličky - akupunkturu a užívá bylinky. Tradiční čínská medicína je i postoj k životu zdůrazňující prevenci onemocnění a dlouhověkost v co možná nejzdravějším stavu.


První noha: Tchaj-ťi

Cvičení Tchaj-ťi. (izengo.com)

Možná řada z vás zná výraz taj-či což je pojem pro čínské cvičení tchaj-ťi čchuan u nás zdomácnělý. Říká se: „tajči se tančí“. U mistrů to vypadá opravdu kouzelně! V ranním oparu čínských parků můžeme pozorovat především starší osoby, jak půvabně pomalu jakoby tančí a někdy jim k tomu hraje klasická čínská hudba.

Ale není to tanec v pravém slova smyslu jsou to přesné pohyby, které se dají užít i v boji. Jsou odvozeny z pohybů zvířat a podporují prokrvení všech částí těla včetně těch koncových. Což prokázaly i vědecké výzkumy, třeba v Japonsku. Tudíž jsou cviky tchaj-ťi vynikajícím cvičením na prevenci komplikací diabetu a mnoha dalších nemocí. Tchaj-ťi bývá nazýváno královnou bojových umění protože posiluje smysl pro rovnováhu a schopnost bojovat ustupováním s využitím energie protivníka.

Bojové využití je možné až po mnoha letech cvičení a většina cvičících k boji už nesměřuje, neboť je to tělocvik, oblíbený zejména ve starším věku. Podporuje totiž dlouhověkost a soběstačnost. Soustředí se zejména na pevné dolní končetiny, jejichž slabost bývá prvním příznakem sešlosti věkem. Naopak mladší věkové kategorie se soustředí na bojové sporty, které z tchaj-ťi vyvěrají.


Tělocvik, který léčí

Říkali jsme tedy, že tchaj-ťi posiluje nohy, včetně hlubokého stabilizačního systému svalů podél páteře. A to je něco, co se hodí každému! Copak vás nikdy nebolela záda? I zakladatel slavné české školy fyzioterapie prof. Lewit zdůrazňoval, že na bolesti páteře není nic lepšího než je tajči. Vše se totiž cvičí pomalu, tak trochu jako ve zpomaleném filmu, takže nikomu nehrozí přetížení a každý si může pohyby dávkovat podle vlastních pocitů.

Čchi-kung je forma tajči, zjednodušená do jednotlivých pohybů, které se po sobě opakují, takže se je lze naučit poměrně rychle. Ke každé starověké formě tajči přísluší i jakási rozcvička ve formě čchi-kungu, která vás na samotné pohyby tajči připraví, rozcvičí.

Někteří tato čínská cvičení nazývají tělocvikem pro líné, protože se u nich příliš nezpotíte ale přesto se nádherně protáhnete. Po půlhodině takového tělocviku máte pocit jako kdyby se prostor kolem vás uklidnil a zpomalil, nebo jakoby vás někdo celé učesal a uhladil všechny hrany. Cítíte se příjemně vyrovnaní.

Pokud se učíte některou ze starověkých forem tchaj-ťi, může trvat i 18 měsíců, než ji zvládnete bez chyb. Nemáte-li speciální pohybovou paměť či jiné nadání v tomto smyslu, pak vás asymetrické pohyby čtyř končetin natolik zaměstnají, že zapomenete doslova i na smrt. Lidově řečeno si úplně vyčistíte hlavu a celý den pak jednáte s klidem a soustředěním.


K čemu mi tchaj-ťi pomůže?

Z důvodu času a netrpělivosti nás současných lidí existují i moderní formy tajči s 24 pohyby, které se dokážete naučit i za víkend. Mezi pozitivní účinky cvičení patří zvýšená tolerance stresu, zlepšení nálady i spánku, podpora udržení správné váhy.

Tato čínská cvičení se dále zkoumala i při fibromyalgii, neboť ulevují nejrůznějším svalovým bolestem přetrvávajícím po virózách i různých formách revmatismu. U starších osob byly prokázány pozitivní účinky proti demenci, snížení rizika pádů i zlepšení chronické obstrukční choroby bronchopulmonální (CHOPN) tedy česky rozedmy plicní.

Obecně vzato toto cvičení snižuje úzkosti i deprese a nemalou výhodou je i snadné dávkování pohybu, takže se nikdy nepřetížíte. Obrazy atletů zbrocených potem totiž v Číně vzbuzují jen shovívavé úsměvy.

I moderní lékařství potvrzuje, že je lépe cvičit třeba i krátkou dobu ale denně, případně i několikrát denně 5-10 minut než jedenkrát týdně se zcela fyzicky zruinovat například v posilovně. A zde je háček celé situace. Abyste získali maximum kladných účinků z čínských cvičení téměř bezbolestně a s radostí z pohybu, je nutné cvičit každý den. Nejlépe v přírodě mezi stromy.


Jak se ladit pomocí jehel a doutníčku

Ukázka akupunkturních bodů na modelu chodidla. (Maksim Goncharenok / Pexels)

Mezi již zmíněné nohy dlouhověké želvy patří i u nás dobře známá akupunktura, tedy dráždění specifických míst na těle pomocí jehliček mnohdy tenčích než lidský vlas. Můžeme ale užít i magnety, polarizované světlo nebo slabý elektrický proud či ladičky případně zahřívání pomocí pelyňkových doutníků – tzv. moxu.

Pokud použijeme nefritové či kamenné destičky pak se jedná o čínskou masáž guá-ša (guasha), která je vynikající na bolesti namožených svalů či revmatismus, ale můžeme ji užít i diagnosticky. Stejné body a oblasti lze dráždit i dřevěnými bodýlky nebo jen prostou rukou a pak se jedná o masáž tchuej-na (tuina), která má více než 20 základních hmatů jejichž kombinací můžeme působit snad na všechny nemoci. Masáže totiž tvoří třetí pomyslnou nohu naší čínské želvy.


Znal je i Ötzi

Ve všech oborech se užívají stejné akupunkturní body sdružené do drah i celých oblastí pruhů kůže a tkání. Podle výzkumů 5000 let staré mumie muže Otziho - nalezeného v Otzálských Alpách, zřejmě znali tyto body i lidé v Evropě doby kamenné protože Otzi je měl na zádech vytetované podobnou technikou jaká se užívá v Číně.

Takže dnes jsme se dozvěděli o dlouhověké čínské želvě, která má čtyři nohy – cvičení, masáže, akupunkturu a fytoterapii neboli bylinářství. Pod posledním pojmem by byl omyl si představit naše babky kořenářky! V Číně má léčba bylinami nepřerušenou živou tradici trvající dva tisíce let a tvoří tři čtvrtiny všech postupů v TČM. Proto si ji necháme na samostatný vstup příště.




UPTČM prosazuje právo pacientů na svobodnou volbu výběru metody léčby. Jsme toho názoru, že pacient má právo zvolit si i šetrné, přírodní, nebo celostní metody léčby, mezi něž tradiční čínská medicína bezpochyby patří. Může si je však zvolit pouze tehdy, pokud jsou součástí balíčku dostupné zdravotní péče. Začlenění tradičních medicín do systému většinově poskytované konvenční péče podporuje i Světová zdravotnická organizace.


Kdyby stávající systém zdravotní péče odpovídal výrazně více osobním potřebám občanů, ani UPTCM by si nemuselo dávat práci udržovat se při životě, ale protože tomu tak není, jsme tu pro naše členy a přeneseně i pro obyvatele ČR a EU.