Zpráva Evropské komise o stavu právního státu 2026. (Evropská komise 2026)
HODNOTÍCÍ ZPRÁVA EVROPSKÉ KOMISE O STAVU PRÁVNÍHO STÁTU V ČR, ZVEŘEJNĚNÁ DNE 17. 7. 2026, JE ZŘEJMĚ V PODSTATNÝCH ČÁSTECH NEPRAVDIVÁ. EVROPSKÉ KOMISI HROŽÍ ŽALOBA U TRUBUNÁLU SOUDNÍHO DVORA
Dne 17. července 2026 Evropská komise (EK/EU) zveřejnila svou sedmou výroční zprávu o právním státu, v níž hodnotí stav právního státu ve všech členských zemích EU a dále ve čtyřech kandidátských zemích, a to v Albánii, Černé hoře, Severní Makedonii a Srbsku.
Blíže viz: Evropská komise – Tisková zpráva
Dále blíže viz zde.
Poslední předcházející významná hodnotící zpráva o právním státu, vypracovaná Evropskou komisí, na členské státy EU byla vypracována ke dni 30. 9. 2020, kapitola o právním státu v Česku nese označení SWD (2020)302 final. Důkaz viz zde.
Už tato zpráva EU ke dni 30. 9. 2020 byla kritizována pro svou neobjektivnost a bylo zjištěno, že Evropská komise nemá v ČR objektivní hodnotitele.
Blíže viz kupříkladu v těchto článcích:
Zpráva Evropské komise o stavu právního státu v Česku je příliš shovívavá. Realita je jinde
Justice: Kdo rozhoduje o obnovení procesu? Zákon, který přetrval z dob komunismu
Ministryně spravedlnosti jednala s prezidentem Zemanem. I o zprávě EK (Advokátní deník)
Dále v říjnu 2020 vydal Nejvyšší kontrolní úřad ČR svou velmi důležitou hodnotící zprávu „EU REPORT 2020“, ZPRÁVA O FINANČNÍM ŘÍZENÍ PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE V ČR, kde je mj. popsáno zneužívání dotací určených pro malé a střední podniky velkými podniky (str. 54 EU REPORTU), podpora velkých podniků s cílem úspory nákladů koncernů, nikoli konkurenceschopnosti samotného příjemce na volném trhu a řada dalších nedostatků.
Blíže viz: NKÚ ČR: EU REPORT 2020, ZPRÁVA O FINANČNÍM ŘÍZENÍ PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE V ČR, (říjen 2020)
Dále k tomu též viz: NKÚ ČR: Daně v ČR pohledem NKÚ: složitý systém, administrativní náročnost a nákladná správa. (25. 7. 2019)
Bylo opakovaně konstatováno a doloženo, že veřejná správa v ČR není připravena na dynamické změny ve společnosti a dosavadní úpravy často neřeší podstatu problémů.
To vše shora uvedené jsou východiska situace z roku 2020, ze kterých by měla hodnotící zpráva EK/EU zveřejněná dne 17. 7. 2026 vycházet a vyhodnotit konkrétní zlepšení či zhoršení, navrhnout další postup a to vše objektivně za pomoci objektivních podkladů a objektivně postupujících hodnotitelů, což se ale zřejmě nečiní, jak popsáno níže.
Situace je o to závažnější, že již v roce 2020 Europoslanci spojili víceletý rozpočet EU a čerpání peněz členských zemí EU z rozpočtu EU s dodržováním pravidel právního státu.
Blíže viz: Europoslanci dali zelenou víceletému rozpočtu i spojení peněz s vládou práva (Euroactiv 2020)
To znamená zjednodušeně řečeno, čím lepší hodnocení členský stát EU dosáhne v hodnotící zprávě EU, tím může z rozpočtu EU dostat více peněz, i kdyby hodnotící zpráva nebyla objektivní či pravdivá.
Pojďme se tedy nyní podávat, jak na tom Česká republika opravdu je
V prvé řadě v hodnotící zprávě EK/EU, zveřejněné dne 17. 7. 2026 absentují důležité relevantní podklady, ze kterých by měla vycházet, a to kupříkladu:
Hodnotící zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu ČR
Hodnotící zprávy renomovaných zahraničních agentur, kupříkladu :
IMD Institute ranking 2025 Czech republic,
Transparency International
Řízení a stavy řízení, která vede Evropská komise proti České republice (infringement) pro neplnění povinností z přednostního práva EU (tj. SEU, SFEU atd.). Ke dni 31. 3. 2020 bylo vedeno ze strany EU (EK) proti ČR 59 řízení pro nesplnění povinnosti, z toho 43 se nacházelo ve fázi formálního upozornění, 15 ve fázi odůvodněného stanoviska a v 1 věci byla podána žaloba ke SDEU (C 305/19, řízení č. 2016/2131 v gesci MPO. Následně byl vnitrostátní zákon opraven a Komise vzala žalobu zpět).
Poznámka redakce UPTČM
Řízení pro nesplnění povinnosti (infregement procedure, řízení pro porušení SEU) je mechanismus, jehož prostřednictvím vykonává Komise svoji povinnost dohlížet na uplatňování unijního práva (srov. čl. 17 odst. 1 SEU). Dojde-li podle názoru Komise k porušení práva EK ze strany ČS, má dle článku 258 Smlouvy o fungování EU možnost zahájit řízení rozdělené do několika fází, které může vyústit až v podání žaloby k Soudnímu dvoru EU. V zásadě může být řízení pro nesplnění povinnosti zahájeno z důvodu neprovedení směrnice EU, resp. neoznámení vnitrostátních transpozičních předpisů k dotčené směrnici EU (tvz. nenotifikační řízení), nebo za nesprávné provedení předpisu EU, resp. aplikaci právních předpisů v rozporu s právem EU (tvz. věcná řízení)
Z logiky věci je zřejmé, že pokud chybí hodnotící klíčové podklady, potom i hodnotící zpráva je vadná.
Dále nutno upozornit, že v kapitole o právním státu v Česku absentují další klíčové informace. V důsledku toho Evropská komise zejména v oblasti justice, práva, právnických profesí a právního prostředí v ČR popisuje situaci v ČR podstatně příznivěji (na rozdíl od jiných členských zemí EU), než jaká ve skutečnosti opravdu je. S přihlédnutím ke zprávě se přitom budou předělovat dotace do členských zemí EU na další období.
Hodnotící zpráva (ke dni 17. 7. 2026) kupříkladu dále zamlčuje:
Dlouhodobé problémy se znalci, kteří zpracovávají nekvalitní či nepravdivé znalecké posudky na základě kterých soudí soudy. Excesy znalců nejsou téměř postihovány, ačkoli je na ně opakovaně upozorňováno
Dlouhodobé problémy s exekutory, kteří na základě vadného (s přednostním právem EU neslučitelného) zákona č. 120/2001 Sb., Exekuční řád (který vznikl též jako jeden z produktů „Opoziční smlouvy ze dne 9. 7. 1998 ODS a ČSSD ve volebním období 1998 – 2002) získali exekutoři pravomoci soudů, ačkoli nesložili soudcovský slib a jsou soukromými podnikateli. Soudy a ministerstvo spravedlnosti excesy exekutorů zpravidla kryjí či nepostihují.
Dlouhodobé vytváření a udržování skrytých necelních bariér na dodání zboží z členských států EU do ČR, viz kupříkladu křiklavý případ Vyhlášky MZE č. 172/2015 Sb., která byla rozsudkem SDEU C -626/2024 (Pragon) ze dne 21. 5. 2026 prohlášena za nesouladnou s právem EU, neboť je mimo jiné v rozporu s principem volného pohybu zboží v EU, a dotyčná Vyhláška č. 172/2015 Sb. v ČR stále platí a její plnění je v ČR pod sankcí stále vynucováno (poznámka redakce: Ministrem zemědělství v ČR je v současné době p. Ing. Martin Šebestyán MBA, nominant SPD p. Tomio Okamury)
Nemožnost se v praxi v ČR dovolat přednosti práva EU před vnitrostátními orgány a soudy, ačkoli je tato přednost práva EU vysloveně namítána a dokladována v konkrétních případech
Jakým způsobem jsou řešeny či vyřešeny rozkrádačky majetku z dob COVIDU
Neplnění povinnosti a slibů advokátů v konkrétních řízeních
Výroba přílepků k zákonům. Křiklavý případ viz zákon č. 70/2025 Sb., který má dopady na volný trh celé EU. Ústavní soud ČR případ kryje.
Zákon č. 77/2025 Sb., o kterém se tvrdí, že byl zřízen Ochránce lidských práv v ČR. Ve skutečnosti byl zřízen pouze podle názvu, pozměněný zákon o Veřejném ochránci práv, kde veřejný ochránce práv nedostal ani pravomoci, ale pouze na papíře byl pojmenován na Ochránce lidských práv. Takže můžeme říct „král je nahý“.
A takto bychom mohli pokračovat dál. Vzhledem ke skutečnosti, že Evropská komise (EU) už od května 2026 vymlčuje informace vyžádané v souladu s ustanovením čl. 6, odst. 1 Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) c. 1049/2001 ze dne 30. 1. 2001, o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, vyžádané za účelem zjištění, na základě, jakých podkladů sepsala svou hodnotící zprávu ke dni 17. 7. 2026, tak je vysoce pravděpodobné, že Evropská komise bude žalovaná před Tribunálem SDEU (po vzoru případu Stevi a The New York Times v. Komise, T-36/23) tentokrát pro odmítání poskytnout podklady z kterých vychází ve své hodnotící zprávě zveřejněné ke dni 17. 7. 2026.
Uvidíme tedy, jak se celá situace dál vyvine.