Union of Proponents of Tradicional Chinese Medicine
UPTCM
Starý čínský recept: Spánkem proti cukrovce. (Pixabay)

Starý čínský recept: Spánkem proti cukrovce! Čínskou masáž pro zdraví se naučíte jednoduše. Jak zestárnout v klidu?


Autorka: MUDr. Ludmila Bendová

Představujeme další díl z cyklu pořadů o čínské medicíně. Nyní čítá již přes stovku pokračování a vysílají jej poslední dva roky rádia Color a Hey každé pondělí v rámci pořadu Barevný svět.

UPTCM na pořadech skrze své příznivce a podporovatele organizačně spolupracuje. Představují přesně to, co si klademe za cíl: jednoduchým způsobem vysvětlují základní principy čínské medicíny. A přidávají důležité praktické tipy pro každého, kdo chce s pomocí čínské medicíny udržovat své zdraví.


V textu níže se dozvíte:


Minulý díl seriálu naleznete zde.


Motto: citace z nejstarší knihy o čínském lékařství – Vnitřní knihy Žlutého císaře:

Tři podzimní měsíce se nazývají naplňování a dozrávání. Příroda už tak nebují ale dozrává a utišuje se. Čchi nebes se stává ostřejší a čchi země se projasňuje. V tomto období má člověk chodit spát dříve a vstávat se slepicemi, aby si zabezpečil duševní klid a zmírnil vliv ostrého podzimního vzduchu. Má shromažďovat duševní energii, což je v souladu s povahou podzimu, a pozornost už nemá obracet na vnější svět, aby si zachoval čistou čchi plic. Tak to odpovídá atmosféře podzimu a takový je způsob shromažďování čchi na podzim. Kdo se tomu protiví poškozuje si plíce. Protože si nevytvoří dostatečné zásoby energie, tak může v zimě onemocnět na průjmové nemoci.


Co náleží kovu?

V dnešním dílu se budeme věnovat podzimu, který patří k jinovému prvku kov a patří k němu plíce a tlusté střevo, pálivá pikantní chuť, smutek a bílá barva.

V posledním setkání jsme probírali pět prvků čínské medicíny, kterými jsou voda, dřevo, oheň, země a kov. Ke každému z prvků můžeme přiřadit dva orgány, emoci, barvu, mnoho různých potravin, které ho podporují a řadu dalších atributů.

Protože starověcí čínští lékaři neměli mnoho prostředků na léčbu akutních nemocí museli mnohem více pěstovat svůj pozorovací talent a předvídat co jejich pacientům hrozí. Odtud výsostně preventivní povaha tohoto oboru.


Staré spisy i internetové stránky

K důležitým oblastem patřila i nauka o pěstování života v čínštině jangšengfa. Sem patří i výše uvedená citace z Vnitřní knihy Žlutého císaře, jejíž nejstarší výtisk se dochoval z období 500-200 let před naším letopočtem, napsaný na bambusových destičkách.

Důležité jsou i následující rady jak přežít podzim, jen je třeba si je přizpůsobit podle naší konstituce. Návod, jak na to, najdete mimo jiné na našich stránkách, nebo na stránkách 1.školy TČM.

                                                                                             

Spánkem proti cukrovce

Úryvek z Vnitřní knihy nám předestírá pomalé ochlazování a ostrý ranní vzduch podzimu. Podobně jako příroda ukončuje svůj vegetační cyklus a chystá se k odpočinku, měl by i člověk více spát a odpočívat.

Nedostatek spánku je i podle moderní medicíny velmi výrazný faktor oslabení imunity a pravidelné střídání rytmu bdění a spánku stejně jako příjmu jídla a půstu podporuje zdraví. A propos – půst: V moderní době se zjistilo, že pokud umožníme tělu aspoň dvanáct hodin půst během noci, může to mít ochranný vliv na vznik stařecké cukrovky druhého typu. Právě tato nemoc patří mezi epidemie našeho věku.


Podzimní menu pro zdraví: houby, řasy i ředkev

Na podzim se snažíme podporovat plíce prostřednictvím potravin pikantní pálivé chuti – ale používáme ji pouze v mírném množství. K pikantní chuti patří cibule, česnek, tuřín, vodnice, zázvor, křen, zelí, ředkve všeho druhu. Pomáhají rozptýlit zahlenění a uvolnit nachlazení.

Tkáň a tekutiny plic podporují zejména dřevokazné houby jako je jidášovo ucho, hlíva ústřičná, rosolovka stříbrná, houby shitake – česky houževnatec jedlý. Mají též zkrášlující účinek, pokožku dělají hladkou a pružnou.

V čínských restauracích se tyto houby vyskytují téměř v každém jídle a ne nadarmo se jim říká houby dlouhověkosti. Podle moderní medicíny mají velkou výživnou hodnotu, obsahují totiž mnoho stopových prvků i látek vysloveně ochranných, jako jsou třeba betaglukany a enzymy.

Na každodenním menu bychom měli mít i mořské řasy a vývary z nich. Nezapomínáme na nejrůznější semínka jako jsou lněná, slunečnicová, sezamová, mák, chia semínka, dýňová semínka i všechny druhy ořechů, které právě v tuto dobu dozrávají.


Kyselá chuť pomáhá oslabeným plicím

Další doplňková podzimní chuť je kyselá, která svírá, stahuje energii dovnitř aby nám neprochladly vnitřní orgány. Působí proti nežádoucím únikům energie i tělních tekutin a pomáhá oslabeným plicím i při trávení. Na podzim dbáme na kvalitu potravin více než na jejich množství. Používáme prvotní potraviny, pokud možno co nejméně průmyslově zpracované a energeticky bohaté. Například chléb z chlebového kvásku, kysané zelí, naloženou zeleninu, kyselá jablka, šípky, pórek, kořeny pampelišek a lopuchu.


Suši, nebo lněné semínko?

Po velmi horkém babím létě a suchém podzimu potřebujeme nejprve vyvětrat horko případně i vlhko z předchozího období. A to platí zejména pro jangové ohnivé povahy. Tady se právě nejvíce hodí všechny druhy ředkví ať už syrové nebo mléčně zkvašené, stejně tak křen, zelená listová zelenina, zelí ve všech formách přípravy, případně i japonské suši.

V případě suchého kašle nebo zácpy je na podzim výborné lněné semínko máčené přes noc. Hodí se i vývary z tzv. bílé houby – Rosolovky stříbrné – (Tremella fusiformis v latinském názvosloví).

Pomůže i pravidelná příloha v podobě celozrnné rýže a sezonní dozrávající ovoce, zejména hrušky. Čím více se ochlazuje, tím spíše snižujeme podíl syrové zeleniny a potravin chladné povahy, a naopak vaříme déle a při vyšších teplotách. Platí to zejména pro zimomřivé jinové osoby.


Zažeňte smutek

Plíce jsou v kontaktu s vnějším prostředím prostřednictvím vzduchu, který dýcháme, a proto záleží i na znečištění životního prostředí. Stav plic se odráží na stavu pokožky, nosu a hrdla i na jejich nemocech.

Emoce spjatá s plícemi je smutek. Smutek stahuje, blokuje směrem dovnitř. Může způsobit stažení plic, stažené dýchání může narušit vznik nové energie a způsobovat chronickou únavu.

Typická barva slabých plic je bílá. To jsou ti bledí až průsvitní lidé s kulatými zády a vbočeným hrudníkem, kteří jakoby se hrbili. Proto je důležité nezadržovat smutky, ventilovat je, zjistit a uvědomit si jejich příčinu a dokázat se potěšit a odreagovat.


Jak se správně otužovat?

Na konci léta a začátku podzimu je nejvhodnější doba k otužování. Právě proto, že jsou plíce spjaté s kůží se vyplatí ji stimulovat masáží, drsnou žínkou či lufou, vzdušnou lázní i za chladného rána, případně studenou sprchou nebo přímo koupelí.

Pokud se budeme systematicky otužovat od podzimu do jara, výrazně posílíme svou imunitu.


Masáž pro zdraví

Cíleně na posílení celkového stavu můžeme využít i ranní masáž, kdy si probereme všechny dráhy, které nám vedou po kůži.

Zprvu budeme potřebovat atlas akupunkturních drah ale brzy se můžeme této masáži naučit nazpaměť a pozorovat, které body nás kdy bolí. Pro plíce je důležitá oblast pod klíčky, kde se jejich dráha vynořuje a bolestivost v tomto místě může signalizovat přicházející virózu stejně jako únava či kýchání.


Služebníka bez jizvy neberte!

Protože matkou kovu je země, můžeme užít i body na dráze žaludku a sleziny na své posílení. V Číně je populární metoda požehování, neboli moxování, kterou dnes můžeme provádět i bez zanechání popálenin,

Ve starověku ovšem byly takové popáleniny ne nechtěné, ony byly dokonce vyhlášené! Dokonce existuje přísloví: „Nikdy nenajímej sluhu jenž nemá jizvy na bodě cusanli“. Svého zdraví dbalí služebníci se zřejmě preventivně sami požehovali, aby mohli lépe sloužit svému pánovi.

I dnes na to používáme doutníky z nejjemnějších květu pelyňku, čím jsou starší, tím méně kouří. Velmi lehko doutnají, takže stačí jejich konec přidržet asi jeden centimetr nad bodem cusanli dokud neucítíme odezvu na kůži ve smyslu pocitu horka a mírné bolesti. Poté s doutnajícím doutníkem pomalu nad místem kroužíme a zahříváme ho a stačí doba 2-5 minut jedenkrát denně po dobu 10 dnů. Případně můžeme moxovat dvakrát týdně po dobu jednoho měsíce.


Cusanli i sanjinťiao: (nejen) ženské body

Bod cusanli patří k nejslavnějším bodům čínské medicíny. Nachází se na šířku dlaně pod kolenní čéškou a tloušťku jednoho palce navenek od holenní kosti. Většinou je tento bod citlivý. Při požehování je výhodou, že vám sám odpoví, nemusíme se trápit milimetry.

U žen patří k silným bodům kromě cusanli i bod sanjinťiao na dráze sleziny. Nachází se na šířku dlaně nad vnitřním kotníkem, hned u okraje lýtkové kosti. Jeho požehování působí na klidný průběh menstruačního cyklu i jeho pravidelnost zejména pokud žena trpí bolestmi, kterým ulevuje teplo.

Ve starověké Číně bylo obvyklé mnohoženství – mimo jiné proto, že početí potomka bylo důležité pro zachování rodové linie. A to byla věc zásadní. První zmínky o gynekologii tak nalézáme už na želvích krunýřích dynastie Šang z doby tisíc let před naším letopočtem. Tento obor se etabloval jako samostatná specializace už v době dynastie Chan kolem počátku našeho letopočtu.


Číňan ve Švýcarsku?

Je možné, že znalost akupunkturních bodů nebyla výsadou jen čínského etnika. V roce 1991 byla nalezena 5000 let stará mumie pravěkého lovce v Otzálských alpách na pomezí Švýcarska a Itálie, které se říká Oetzi.

Několika nezávislými experty bylo potvrzeno, že tetování, která měl Oetzi na svém těle byla skutečně v místech známých akupunkturních bodů, a jejich indikace souvisela s nemocemi, kterými Oetzi trpěl.

Vzhledem k tomu, že měl pokročilou artrózu nosných kloubů, tedy kyčlí, kolen a kotníků, i bederní páteře a ve střevech se mu našlo mnoho parazitů, odpovídalo umístění tetováže těmto obtížím.

Navíc byla provedena stejnou technikou, jaká se dodnes užívá v Číně – vmícháním trochy dřevěného uhlí do požehnutých míst. Přestože ve své době zřejmě patřil Oetzi ke starcům – bylo mu asi 50 let – byl ve vynikající fyzické kondici. Zuby bez kazu, jen opotřebované stejně jako jeho klouby, a u pasu měl váček s bylinami, které se dodnes užívají na léčbu parazitóz. Představuje tak starověký důkaz účinnosti lidových medicín, nebo spojení Evropy s Čínou?


Jak prožít podzim života

Každá živá bytost, která si chce uchovat zdraví, se musí přizpůsobit, prožít si vše ve správný čas. Když děláme stejné činnosti stejně intenzivně po celý rok, žijeme a stravujeme se stejným způsobem, nejsou vnitřní a vnější energie v souladu a může nás to oslabit.

Podle čínské medicíny, pokud člověk neprožívá jaro na jaře, škodí játrům, a to v létě způsobuje poruchy zapříčiněné chladem. Pokud si neprožije léto v létě, škodí srdci a na podzim bude mít návaly horeček, které se zhorší uprostřed zimy. Pokud si neprožije podzim, bude spálena energie plic, což vyvolá kašel, dušnost a v zimě průjmy. Pokud se nepřizpůsobí zimě, oslabí si ledviny a na jaře bude trpět na potíže s pohybovým aparátem, bolesti beder a impotenci.

To samé se týká člověka i v rámci životního cyklu. Všechny aktivity, které lidé dělají, aby zůstali „mladí“ (ženy, pozor například na užívání hormonální substituční terapie!), uměle se snaží prodloužit jaro, zatímco by měli žít podzim, nadměrně a zbytečně organismus vysilují. Jdou proti proudu čchi a uměle vytváří onemocnění. Lidé, kteří přijmou svůj podzim, si prožijí velice příjemnou zimu.



Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM)

Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM) prosazuje právo pacientů na svobodnou volbu výběru metody léčby. Jsme toho názoru, že pacient má právo zvolit si i šetrné, přírodní, nebo celostní metody léčby, mezi něž tradiční čínská medicína bezpochyby patří. Může si je však zvolit pouze tehdy, pokud jsou součástí balíčku dostupné zdravotní péče. Začlenění tradičních medicín do systému většinově poskytované konvenční péče podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Kdyby stávající systém zdravotní péče odpovídal výrazně více osobním potřebám občanů, ani UPTČM by si nemuselo dávat práci udržovat se při životě, ale protože tomu tak není, jsme tu pro obyvatele České republiky i celé Evropské unie, kteří tradiční medicínu využívají.